Problémem je i každý silnější vítr. Kovová táhla, která mají konstrukci zevnitř zpevnit, se totiž opírají o ztrouchnivělé patky. Církev plánuje letos opravit alespoň vrcholy věží. Zatím však neví, zda se podaří na projekt získat peníze.
„Odborný průzkum odhalil, že především pozednice a dřevěný věnec, na nichž celá hlavní věž stojí, jsou v havarijním stavu. Obě konstrukce jsou bohužel z velké části ztrouchnivělé, rozpadají se na prach. V místech, kde je znatelné největší zatékání, jsou poškozené i trámy dřevěného bednění, na kterých je položená krytina,“ popsal neutěšený stav svatostánku jeho duchovní správce, otec Vít Metoděj Kout.
Podle jeho slov drtí dřevěná konstrukce svou vahou prohnilé trámy a hrozí, že se horní část věže proboří a zhroutí do prostoru uvnitř. „Nebezpečí představuje i jakýkoli větší vítr. Původním architektem vytvořené kotvicí železné tyče, které měly ve větru věž fixovat, jsou nefunkční. Ke zdivu je poutají jen shnilé patky trámů,“ uvedl duchovní.
Kříž na vrcholku je uvolněný
Technická zpráva a zkušenosti z minulých oprav navíc nasvědčují, že je s největší pravděpodobností poškozeno i dřevěné bednění zdobné cibule. Už od pohledu je totiž zřejmé, že kříž usazený na vrcholku je uvolněný. „Letos bychom chtěli opravit špičku věže, kde dochází vlivem povětrnostních podmínek k zatékání vody.
Bude to však komplikované a náročné. Věž dosahuje výšky zhruba 32 metrů, což vyžaduje skutečně pevné a kvalitní lešení, na kterém se bude pohybovat více odborníků různých profesí. Špičku věže bude nutné zbavit oplechování a navíc podepřít, aby bylo možné shnilé trámy vyměnit,“ upřesnil otec Metoděj, který však zatím neví, zda se podaří získat na projekt peníze.
„Pravoslavná církevní obec ve Františkových Lázních zažádala o dotaci na opravu věže město Františkovy Lázně v rámci Programu regenerace vyhlášeného Ministerstvem kultury. Vedle toho jsme podali žádost o dotace na Karlovarský kraj i Pražskou pravoslavnou eparchii. Připravuji také žádosti k různým nadacím, spolkům a soukromým dárcům. V silách církevní obce není financovat opravu za přibližně půldruhého milionu z vlastních zdrojů,“ řekl otec Metoděj.
Doplnil, že pro chrám je v tuto chvíli nejvyšší prioritou výměna ztrouchnivělých trámů a oprava střešní krytiny tak, aby dovnitř nezatékalo. Chrám sv. Olgy byl v letech 1881 až 1889 postaven pro potřeby lázeňských hostů z pravoslavných zemí. Jeho výstavbu finančně podpořili místní hoteliéři, lázeňští lékaři, vedení města i samotní hosté. Objekt má mimořádnou historickou a kulturní hodnotu.
„Je vlastně takovým malým muzeem a oázou klidu. V průběhu celého roku je bezplatně přístupný veřejnosti, konáme zde pravidelné komentované prohlídky a přednášky pro širokou veřejnost zaměřené na historii chrámu i jeho inventář, organizujeme charitativní koncerty,“ uvedl otec Metoděj.
Zdůraznil, že chrám je neustále otevřený, aby sloužil místním i lázeňským hostům, věřícím, ale i lidem bez vyznání.
„Každým rokem se snažíme pořádat minimálně čtyři akce pro děti z místní školy a školky. Seznamujeme je s chrámem i biblickým příběhem velikonočních a vánočních svátků, aby lépe rozuměly původu svátků i křesťanským zvykům s nimi spojenými,“ konstatoval otec Metoděj, který si prý nikdy nedokázal představit, jak významně jej bude jako duchovního v budoucnu zaměstnávat starost o technický stav chrámu a fary.
Odhadl, že více než třetinu času spotřebuje zajišťování oprav a řešení provozních věcí souvisejících s chodem chrámu i fary.
„I tak bych řekl, že jsme udělali veliký kus práce. Pořádáme dvě přednášky týdně, máme celoročně otevřený chrám, kde se konají veřejné i soukromé bohoslužby. Také pokusy o přeshraniční spolupráci či účast na nejrůznějších benefičních akcích a dětských dnech mi dávají smysl, že ta námaha za to stojí,“ dodal otec Metoděj.
