Seznam invazních druhů se vydává ve spolupráci všech zemí Evropské unie a aktuálně v něm je 49 druhů, které jednotlivé státy mohou přísněji regulovat. Celkově jde o dvacet tři problematických druhů rostlin a dvacet šest živočišných druhů, které byly na evropský kontinent uměle zavlečeny z jiných koutů světa, a které pro místní ekosystémy představují problém.
Seznam se má letos dále rozšiřovat až o další dvacítku položek. Problém se zavlečenými živočichy a rostlinami trápí také Česko, které by rádo do rozšířeného seznamu zařadilo tři nové položky.
Nejvýrazněji z nových návrhů vystupuje norek americký. Zvíře bylo do Evropy přivezeno na přelomu 19. a 20. století kvůli své hebké srsti, která se výborně hodí na výrobu kožichů. Jenže o luxusní kožené zboží přestal být postupně zájem a zvířata byla vypuštěna do volné přírody.
A tady je jádro problému. Americkým norkům se v české přírodě daří. To by samo o sobě ještě velké komplikace představovat nemuselo, jenže jejich oblíbenou potravou se staly silně ohrožené druhy raka z tuzemských potoků.
Původní druhy raka říčního a raka kamenáče už roky ohrožuje nebezpečný račí mor. Rostoucí populace norků je pro ně další ranou. „Na jednom toku v Brdech se během necelých pěti let snížila početnost populace raků kamenáčů až o 52 procent,“ uvedly Lidové noviny. Za skokovým propadem počtu raků stojí právě sílící populace norků.
Zdá se, že český záměr by mohl narazit na odpor některých skandinávských zemí, především Dánska, které stále chová norky na kožešinových farmách. Případné zařazení zvířete na seznam nežádoucích druhů by zkomplikovalo možnosti jejich přepravy po Evropě.
Cizí druhy s evolučními výhodami
„Rozšiřování nepůvodních druhů představuje riziko z hlediska zachování biologické rozmanitosti jak na úrovni druhů, tak na úrovni celých společenstev,“ uvádí ministerstvo životního prostředí na svých webových stránkách. Největší nebezpečí představují především zavlečené druhy, které mají oproti původním živočichům nějakou evoluční výhodu.
V takovém případě se zvířata i rostliny mohou začít nebezpečně rychle množit a ohrožovat existenci původních druhů. Tyto druhy označují odborníci za invazní. Kromě norka amerického chce Česká republika zařadit na seznam také strom pajasan žláznatý a rybu slunečnici pestrou.
Pajasanu se zalíbilo hlavně ve městech, kvůli průměrně vyšším teplotám. Jeho agresivní kořeny ale působí škody hlavně na chodnících a zdivu okolních domů. Jeho pyl je dráždivý.
Exoticky vypadající slunečnice pestrá zatím velké ekologické problémy nezpůsobuje, podle odborníků by její populace kvůli teplejšímu klimatu ale mohla do budoucna sílit. Samotné zařazení druhů na seznam neznamená snahu je zcela z přírody vyhladit, cílem je především usnadnit jejich regulaci.
Roční ztráty způsobené celosvětově vlivem nepůvodních druhů se odhadují na 1,4 bilionu dolarů. Českou republiku stojí řešení tohoto problému podle odhadů až stovky milionů korun každý rok.
