„Máme s panem prezidentem oba po velmi zajímavém a důležitém roce zaslouženou adventní dovolenou,“ oznámil loni před Vánocemi mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. I tato na první pohled zdánlivě nedůležitá zpráva se mohla odrazit v hodnocení veřejnosti na práci prezidenta, který v porovnání s prvním rokem svého prvního funkčního období byl v uplynulém roce o něco méně aktivní.
Zatímco v roce 2013 třeba stihl vyjet za občany do šesti krajů, v uplynulém navštívil jen tři. A to ještě jen ty, kde mu lidé v prezidentské volbě dali nejvíce hlasů – tedy kraje Moravskoslezský, Ústecký a Olomoucký.
Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM podíl pozitivních hodnocení práce prezidenta v porovnání s výsledky průzkumu z února 2018 výrazněji poklesl.
„V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestie,“ uvedli ve své zprávě autoři průzkumu.
Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) nicméně upozornil, že v otázce důvěry má Zeman coby ústavní činitel podporu lidí stabilní bez dramatických výkyvů a propadů. A to i navzdory tomu, že okolo hlavy státu bylo a je i v tomto volebním období mediálně rušno a kritika ze strany oponentů neutichá. „V celém daném období se důvěra k prezidentovi pohybuje okolo či mírně nad hranicí padesáti procent a s jedinou výjimkou vždy alespoň minimálně převažovala nad podílem nedůvěřujících,“ uvedl Červenka.
Začalo to inaugurací
Poprask přitom Zeman vyvolal už při samotné inauguraci. Nejenže se na ni rozhodl nepozvat třeba hejtmany, kteří před volbou podpořili jeho protikandidáta Jiřího Drahoše, ale pozměněn byl i zasedací pořádek. „Bývalý prezident seděl přes uličku na méně čestné straně první řady a například v první řadě se objevila manželka vedoucího Kanceláře prezidenta republiky paní Mynářová,“ komentoval to bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt v České televizi.
Poprask během roku prezident vyvolal ještě několikrát. Ať už tím, že jako první polistopadový prezident zavítal na sjezd KSČM, nebo když tvrdil, že v Česku byl vyráběn a testován jed novičok, anebo když na Hradě před novináři spálil červené trenýrky nebo když agenty Bezpečnostní informační služby označil za „čučkaře“, kteří si vymýšlejí špiony.
VIDEO: Prezident Zeman spálil červené trenýrky (14. června 2018):
„Jsem rád, že pan prezident i ve svém druhém funkčním období důsledně hájí naše národní zájmy a také suverenitu ČR. Je nadále prezidentem ‚dolních deseti milionů‘, naslouchá občanům při svých cestách do regionů a nebojí se jít se svými názory i proti proudu,“ chválí Zemana exhejtman Michal Hašek, jeho poradce pro regionální rozvoj.
Naopak řada lidí – Zemanovi dříve blízkých – prezidentovi vyčítá, jakými lidmi se obklopil, tedy zejména kancléřem Vratislavem Mynářem a poradcem Martinem Nejedlým.
Sázka na Čínu
Ekonomický vliv prezidenta Zemana se omezuje na východní trhy, zejména na Čínu. Sílu této vazby však podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy nelze přeceňovat. „Například český vývoz do Číny loni představoval pouze 1,5 procenta českého vývozu do zemí Evropské unie. Stejný podíl na exportu do EU ovšem český vývoz do Číny vykazoval už v roce 2013, tedy v roce, kdy Zeman v úřadu začínal,“ uvedl Kovanda s tím, že v loňském roce se dokonce český vývoz do Číny meziročně propadl.
Kovanda připomíná, že Zemanovu snahu v oblasti prohlubování ekonomické spolupráce s Čínou nahlodává „kauza Huawei“. A ta snadno může pohřbít výsledky jeho šestiletého úsilí vůči Číně.
