Mezi Zlínem a Luhačovicemi jezdili skoro tři měsíce. K tomu každé čtyři hodiny odstříkávání mléka, naplnění do lahviček, zamražení a odvoz do porodnice. A druhý den znovu.
Eliška Remešová s manželem vozili na novorozenecké oddělení Baťovy nemocnice zásoby mléka především pro svého předčasně narozeného syna. Za rodinou ještě nemohl a maminka zase nemohla zůstat v porodnici, protože doma měla další dvě malé děti.
„Mléka jsem měla dost a malý ho nevypil. Když se sestřičky ptaly, jestli mléko mohou dávat i jiným, vůbec jsem nad tím nepřemýšlela. Byla jsem ráda, že maminkám můžu pomoct. Viděla jsem, jak s kojením některé bojovaly,“ vysvětlila Remešová.
I ona přispěla k tomu, že zlínská porodnice nemá nouzi o mateřské mléko. Je jediná ve Zlínském kraji, která sběr mléka umožňuje. Potřebuje ho především pro předčasně narozená miminka z celého regionu, o která se stará personál specializovaného perinatologického centra.
Dnes už sice neexistuje v minulosti atraktivní a dobře placená pozice kojné, nicméně právě ženy, které samy mají mléka nadbytek, stále pomáhají matkám, kterým se mateřského mléka naopak nedostává.
„Mamince, která porodí předčasně, trvá, než se nastartuje dostatečná tvorba jejího vlastního mléka. A tak přichází na řadu mléko od dárkyň,“ vysvětlila zástupkyně primáře zlínského novorozeneckého oddělení Barbara Tesařová.
Darované mléko i žena se velmi pečlivě kontrolují
V Česku je sběren mléka více a jsou součástí specializovaných novorozeneckých center. Existují ale i čtyři tzv. mléčné banky, od kterých si mléko nakupují novorozenecká oddělení.
Nejstarší je v Praze v Ústavu péče o matku a dítě a funguje více než čtvrt století. Měsíčně tady zpracují na 250 litrů mléka. Momentálně mají mateřského mléka nedostatek a žádají maminky o pomoc.
„Zájem o dárcovství byl v minulosti menší. Především proto, že se o možnosti sběru mléka tolik nevědělo. Dnes zájem stoupá, ale dárkyň je pořád nedostatek,“ uvedla lékařka Marcela Černá ze zmíněného Ústavu péče o matku a dítě.
Pozornost proto v této nemocnici zaměřili na podporu kojení u velmi nedonošených dětí, kdy je dítě už od prvních hodin po narození krmeno odstříkaným mlékem vlastní matky, i kdyby se mělo jednat jen o pár kapek. Pravidelné odstříkávání totiž vede k vytvoření dostatečného množství mléka a dítě může být později plně kojené.
Zlínská nemocnice s dárkyněmi problémy nemá. Loni přinesly ženy celkem 190 litrů mateřského mléka. Rekordmankou byla maminka dvojčátek, která za půl roku porodnici věnovala bezmála 150 litrů. Ve Zlíně nabízejí za výkup symbolických 70 korun za litr, maminky ho ale většinou nosí zdarma.
„Maminek, které mají nadbytek mléka, není moc. Většinou se setkávám spíše s tím, že je trápí opačný problém: tedy nedostatek mléka, potíže s kojením nebo pocit nedostatku mléka. S tím se dá ale pracovat, protože hodně záleží na psychice,“ popsala zlínská laktační poradkyně Lenka Vrlová.
„Pokud je maminka v pohodě a věří tomu, že mléka má dostatek, tak je vše v pořádku. Když má ale třeba i dopředu strach, tak se může objevit problém,“ dodala.
Někdy se proto ženy snaží nakoupit mléko prostřednictvím inzerátu. Existují i maminky, které ho naopak nabízejí. To ale odborníci nedoporučují.
Darované mléko i ženu totiž lékaři velmi pečlivě kontrolují. Pokud má například dárkyně zdravotní omezení a bere léky nebo je silná kuřačka, nemůže mateřské mléko darovat. Před použitím pro jiné miminko je navíc potřeba mléko pasterizovat. V lednici pak vydrží 48 hodin, zmražené i tři měsíce.
„Pokud ho maminka uchovává pro vlastní dítě, je nutné ho uložit do lednice a spotřebovat do 24 hodin,“ poradila vrchní sestra novorozeneckého oddělení Baťovy nemocnice Simona Vyoralová.
