„Navzdory velmi rozsáhlým snahám připravit se na scénář bez dohody, nejčerstvější interní zprávy ze všech částí vlády ukazují rozsah rizika, které s omezeným časem přetrvává. V únoru resorty informovaly, že jsou na dobré cestě u bezmála 85 procent příprav, ovšem pokud jde o nejdůležitější projekty, je to něco přes dvě třetiny,“ upozorňuje vládní zpráva.
Podle dokumentu také málo nasvědčuje tomu, že by se podnikatelská sféra na brexit bez dohody „doopravdy“ připravovala, a to i přes upozornění ze strany vlády. „A důkazy vypovídají o tom, že připravenost malých a středně velkých podniků je obzvláště nízká,“ dodává britský kabinet.
Británie měla podle vládních představ EU opustit 29. března. Pokud Dolní sněmovna neratifikuje „rozvodovou“ dohodu upravující podmínky odchodu, přestaly by za měsíc ze dne na den platit smlouvy upravující vztahy mezi Británií a dalšími členskými zeměmi Unie.
Ačkoli mnozí označují takový vývoj za pohromu, britská premiérka Theresa Mayová v úterý před poslanci tvrdila, že v případě potřeby „nakonec i brexit bez dohody proměníme v úspěch“. Jenže to jí nevěří ani její vládní ministři, kteří na ni vyvinuli tlak, aby parlamentu nabídla možnost brexit odložit.
Stane se tak s velkou pravděpodobností v polovině března, a to po třech hlasováních. V tom prvním poslanci podle všeho znovu odmítnou brexit s „rozvodovou“ dohodou, kterou Mayová vyjednala s EU. V druhém se zákonodárci podle očekávání postaví proti živelnému brexitu. A v tom třetím budou logicky donuceni odchod z EU odložit. Podle spekulací médií by to měli stihnout zhruba do voleb do Evropského parlamentu.
Draze zaplacený brexit bez dohody
Nová vládní zpráva konstatuje, že odchod z Unie bez dohody by měl řadu dopadů na podnikání, obchod a ekonomiku. „Veškeré dodávky zboží by vyžadovaly hlášení k proclení, takže kolem 240 000 britských podniků, které aktuálně obchodují pouze s EU, by se musely poprvé zapojit do celních procesů, pokud by v obchodování pokračovaly,“ uvádí dokument.
Británie směřuje k odkladu brexitu. Mayová nechá rozhodnout parlament |
EU by údajně začala účtovat 70procentní cla na vývoz. „Jednou z nejcitlivějších věcí, které by zasáhla zpoždění v transportu zboží přes průliv, jsou dodávky potravin, které z 30 procent pocházejí z EU,“ dodává vládní analýza, přičemž varuje před nárůstem cen některých potravin. Kontroly na hraničních přechodech by podle britské vlády mohly „na měsíce velmi výrazně zredukovat“ proudění zboží na obchodních trasách přes Lamanšský průliv.
Pro přípravy na brexit bez dohody už britské ministerstvo financí vyčlenilo čtyři miliardy liber (120 miliard korun). Práce v tomto směru začaly loni na podzim a zvýšený důraz na ně kabinet Theresy Mayové klade od prosince.
„Krátký čas zbývající do 29. března nicméně neumožňuje vládě jednostranně zmírnit důsledky brexitu bez dohody. I v oblastech, kde může konat jednostranně, pravděpodobně problémy při scénáři bez dohody zhorší nedostatečná připravenost podniků a jednotlivců,“ uzavírá analýza.
Barnier: Udělám vše proto, abych zabránil neřízenému brexitu
Hlavní vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier řekl, že dělá, co může, aby zabránil odchodu Británie z evropského bloku bez dohody. Zároveň zdůraznil, že o takzvané irské pojistce, která je hlavním sporným bodem brexitové dohody, nelze znovu vyjednávat.
Premiérka Theresa Mayová ve středu v příspěvku v listu The Daily Mail uvedla, že její další vyjednávání s Evropskou unií začíná přinášet ovoce.
„Dělám, co mohu,“ řekl ve středu Barnier v rozhovoru poskytnutém rozhlasové stanici France Info. Zároveň vyzval i všechny ostatní, aby „udělali vše“, co je v jejich silách, aby se dosáhlo dohody. „Je načase, aby se v té zemi (Británii) uskutečnil dialog mezi většinou a opozicí,“ dodal.
„Není přesné, když řekneme, že nejpravděpodobnější je ‚no deal‘,“ řekl dále Bernier s odkazem na scénář odchodu Británie z EU bez dohody. „Je to jedna z možností, není to ještě pravděpodobnost,“ dodal.
A co na to britský volič?
Britští voliči podporují krátký odklad termínu, v němž jejich země odejde z Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného ve středu zpravodajským webem Politico, podle kterého klesá procento stoupenců neřízeného brexitu a naopak roste podpora dohody dojednané s Bruselem premiérkou Theresou Mayovou.
Podle průzkumů má krátký odklad sympatie 47 procent Britů, kdežto proti je jen 26 procent. Čísla se však výrazně změnila, když se tazatelé oslovující reprezentativní vzorek 2000 dospělých obyvatel Británie začali ptát na výraznější odsunutí data odchodu. Stoupenci odkladu převažují nad odpůrci, dokud zdržení nepřekračuje tři měsíce. Například půlroční prodloužení členství v evropském bloku podporuje 33 procent lidí, kdežto proti je 48 procent.
V porovnání se stejným průzkumem z listopadu klesl z 23 na 14 procent počet lidí, kteří jsou pro opuštění unie bez jakékoli dohody.
Mírně zároveň vzrostla podpora pro dohodu, kterou v lednu výraznou většinou Dolní sněmovna zamítla a o níž chce Mayová nechat znovu hlasovat do 12. března. V současnosti by její schválení chtělo 30 procent Britů a proti je 37 procent, zatímco v listopadu byl tento poměr 28 ku 45. Zároveň vzrostl počet těch, kteří v případě odmítnutí brexitové dohody podporují vypsání nového referenda o členství v EU - z listopadových devíti procent na současných 17.
