Oproti dřívějším očekáváním nakonec středeční večer v Dolní sněmovně nenabídl takové drama, jako předchozí hlasování týkající se brexitu.
Způsobil to úterní projev premiérky Mayové, která slíbila, že o brexitové dohodě dojednané s EU se bude znovu hlasovat nejpozději 12. března. Zároveň poslancům slíbila v případě odmítnutí dohody možnost odmítnout i brexit bez dohody a vynutit si odklad vystoupení z EU.
Zřejmě nejvýraznější zlom večer přinesl pro opoziční labouristy, kteří neuspěli ve snaze donutit vládu k vyjednávání o svých návrzích pro budoucí vztahy mezi Británií a EU. Labouristický dodatek k neutrálnímu vládnímu usnesení podpořilo v 650členné Dolní sněmovně jen 240 členů.
Ve snaze zabránit „ničivému brexitu v režii konzervativců“ i odchodu z EU bez dohody, podpoří opoziční labouristé druhé referendum o brexitu. Na středečním projednávání to uvedl opoziční leader Jeremy Corbyn.
Corbyn však zdůraznil, že labouristé budou zároveň usilovat i o jiné způsoby, jak zmíněnému zamezit, včetně „blízkého ekonomického vztahu“ s unií založenému na labouristickém brexitovém plánu nebo předčasných voleb.
Stínový ministr pro brexit Keir Starmer vysvětlil, že „pojistka“ v podobě plebiscitu by mohla být napojena na jakoukoli „rozvodovou“ dohodu schválenou poslanci. Občané by prý měli vybírat mezi „důvěryhodnou variantou pro odchod“ a setrváním v EU.
Tvrdý brexit nelze vyloučit
Většinovou podporu v dolní komoře britského parlamentu nezískal ani návrh Skotské národní strany, který požadoval odmítnutí brexitu bez dohody za jakýchkoli okolností a nehledě na skutečný termín odchodu Spojeného království z EU. Poslanci přitom na konci ledna schválili jiný návrh o odmítnutí neřízeného vystoupení z unie.
„Je významné, že parlament dnes hlasoval proti tomu, aby byl brexit nadobro vyřazen ze hry. Opravdu ano,“ hodnotil na Twitteru moderátor televize ITV Robert Peston skutečnost, že dodatek SNP neuspěl rozdílem 36 hlasů. „Ani by to nebylo závazné rozhodnutí. Takže ti, kdo říkají, že parlament by vždy hlasoval proti brexitu bez dohody, jsou zcela evidentně na omylu,“ dodal Peston.
Uspěl také návrh labouristické poslankyně Yvette Cooperové. Ten v zásadě opakuje závazky, se kterými v úterý přišla předsedkyně vlády. Stanovuje, že pokud parlament v polovině března odhlasuje odklad brexitu, musí o tento krok vláda požádat unii a změnit datum brexitu zakotvené v domácím zákoně.
Britští komentátoři si nicméně všímají toho, že velká část konzervativních poslanců pro požadavek Cooperové nehlasovala, ačkoli návrh nakonec měl oficiální podporu vlády. Nejenže 20 konzervativců hlasovalo proti, dalších 88 se zdrželo. Více než třetina poslanců vládní strany se tak v podstatě vzepřela vůli kabinetu.
O možném odkladu brexitu ve středu hovořil také francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož by zbylé státy EU nemohly britskou žádost odsouhlasit, pokud by ji neprovázel jasný plán, který vedl k ratifikaci brexitové dohody.
Práva občanů EU žijících v Británii budou zachována
Bez problému ve středu prošel požadavek konzervativního poslance Alberta Costy ohledně zachování práv občanů EU žijících v Británii a stejně tak práva britských občanů žijících v členských zemích bloku, a to i v případě brexitu bez dohody.
Mluvčí vlády již předtím připomněl, že premiérka Mayová se k zachování práv unijních občanů v Británii i v případě takzvaného neřízeného brexitu zavázala už dříve. Ne všechny členské země unie se však podle něj zachovaly stejně. „Důrazně je vyzýváme, aby tak učinily,“ dodal mluvčí.
Dohodu o podmínkách rozluky, o které Mayová dva roky vyjednávala s Bruselem, již parlament jednou odmítl. Není jisté, zda ji stihne ratifikovat do plánovaného termínu brexitu, tedy 29. března.
Ministr Barclay ve středu uvedl, že písemně požádá EU o uplatňování části brexitové dohody o právech občanů, i když dohoda jako celek neprojde.
Costa kvůli svému návrhu přišel o místo ve vládě, v níž zastával jednu z nižších pozic. Oficiálním zdůvodněním úřadu premiérky bylo, že podle obvyklé praxe nemohou členové vlády přicházet s pozměňovacími návrhy k vládním usnesením.
Costův návrh, podobně jako další, o nichž ve středu poslanci hlasovali, byl z formálního hlediska pozměňovacím návrhem k vládnímu usnesení o pondělním prohlášení premiérky Mayové ke členům Dolní sněmovny. Předsedkyně vlády tehdy poprvé připustila, že Londýn může požádat o odklad brexitu.
Podle premiérky se tak ale má stát jen v případě, že britští zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit vyjednanou dohodu o podmínkách odchodu z unie i možnost, že Británie 29. března EU opustí bez jakékoli dohody.
24. ledna 2019 |
