Každoroční projev, jemuž jsou kromě poslanců obou parlamentních komor přítomny stovky novinářů, hodnotí vnitropolitickou situaci země i její postavení ve světě s důrazem na stav ekonomiky a sociální sféry. Projev měl ze začátku spíše „pracovní charakter“, v první polovině se dotýkal konkrétních problémů ruských domácích záležitostí.
Poté se Putin přesunul k otázkám bezpečnosti a ostře se vymezil proti „konfrontační politice“ Spojených států a pohrozil odvetnými opatřeními. Putin především kritizoval „jednostranné odstoupení USA od smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Námitky Washingtonu, že Rusko smlouvu dlouhodobě porušovalo, Putin označil za falešné.
„Pokud Spojené státy chtěly od smlouvy odstoupit, měly to udělat čestně a nevyužívat smyšlenky o Rusku, aby obhájily svůj jednostranný odchod,“ uvedl Putin. Jednoznačným porušením zásad smlouvy ze strany USA je podle Putina instalace protiraketových systémů v Polsku a Rumunsku, o kterých hovořil jako o odpalištích pro balistické střely typu Tomahawk.
Podle Putina se Rusko nechystá instalovat rakety v Evropě jako první. Pakliže však USA dodají do Evropy střely středního a dlouhého doletu, Moskva je rozhodnutá odpovědět „asymetrickými činy“, varoval Putin.
„Rusko bude nucené vytvořit a použít takové druhy zbraní, které budou zcela odpovídat hrozbám, které směřují proti Rusku. To se bude týkat nejen zemí, ze kterých hrozba pochází, ale i center přijímání rozhodnutí o používání těchto raket. Realizujeme tyto plány hned poté, co s hrozba stane reálnou,“ uvedl Putin v přímém odkazu na Washington.
Ruský prezident dodal, že podle něj v současnosti situace ještě není natolik vážná. Varoval však zároveň před jejím vyostřením.
Loni v březnu Rusko otestovalo novou hypersonickou raketu:
12. března 2018 |
Putin se pochlubil jadernými střelami a ponorkou
Putin v projevu představil také nejnovější výdobytky ruské vojenské techniky. Rusko se blíží k cílové čáře ve vývoji nadzvukových mezikontinentálních střel typu Avangard, které jsou nezachytitelné prostředky protiraketové obrany. Podle Putina jimi už letos bude vybavený první pluk.
Rusko také dokončilo testy mezikontinentální jaderné rakety Sarmat a nadzvukové řízené střely země vzduch-země Kinžal. Obě jsou nyní ve stádiu zkušebního režimu, kde se podle Putina osvědčily a mají být co nejdříve zařazeny do výzbroje. Rusko také rozšíří výrobu letounů Mig 31, které mají být raketami Kinžal vybaveny.
Podle plánu probíhá také výroba první ruské jaderné ponorky Poseidon, první model by měl být vypuštěný pod hladinu už letos. Vybavena bude mimo jiné nadzvukovými raketami Zirkon 9, které jsou podle Putina schopné zasáhnout cíl ve vzdálenosti až tisíc km.
Železnice na Krym
„Lídři Spojených států chtějí mít o převahu nad celým světem. Snad ale umějí počítat. Ať si tedy spočítají rychlost a dolet našich zbraňových systémů a teprve pak ať konají rozhodnutí, která mohou vést k ohrožení naší země,“ varoval velmi ostře Putin. Rusko si podle něj svoji bezpečnost „zajistí na sto procent.“
V promluvě k federálnímu shromáždění Putin označil za jednu z priorit budování infrastruktury. V dané souvislosti oznámil, že v nejbližší době započne železniční doprava přes Kerčský most, který spojuje anektovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem. „Železniční most pomůže rozvinout Sevastopol a celý Krym,“ uvedl Putin.
„Rusko vždy bylo a bude suverénním nezávislým státem. Buď bude takové, nebo nebude vůbec,“ uvedl Putin a dodal, že ačkoliv některé země mohou existovat bez plné suverenity, pro Rusko něco takového není možné.
Ruský prezident také promluvil o prohlubujících se vztazích s Běloruskem. Upevňovat vztahy Putin plánuje také v rámci Eurasijské unie a plánuje hledat možnosti, jak tento projekt spojit s čínským projektem Pás a stezka. Putin zmínil také partnerství s Indií a snahu o zlepšení vztahů s jihovýchodní Asií, jako poslední pak zmínil také Evropskou unii.
„Občané EU mají zájem o dobré vztahy s Ruskem, včetně obchodníků a podnikatelů,“ uvedl Putin. V rámci projevu také odsoudil ekonomické sankce Západu jako nelegitimní a jednostranné.
Státní dotace pro všechny
Na začátku svého projevu Putin ve svém projevu hovořil o konkrétních problémech uvnitř Ruska a jejich řešeních. Dotkl se například školství, zdravotnictví, chudobu nebo zpracování odpadu.
Rozvojová podpora v těchto odvětvích by měla směřovat především do vzdálenějších oblastí Ruska. Aby vyřešil problém s nekvalitním školstvím a nedostatkem zdravotnické péče v těchto oblastech, přislíbil Putin státní příspěvky pro lékaře a učitele, kteří se rozhodnou do vzdálených míst přestěhovat.
Napříč Ruskem by měla vzniknout nová onkologincká centra a až 1500 zdravotnických zařízení. Ve svém projevu Vladimir Putin dále oznámil také dotace do zemědělství, příspěvky na rozvoj kulturních projektů ve vzdálených oblastech Ruska, nebo podporu na rozvoj vědy a techniky.
Jako hlavní strategický cíl ruského národa stanovil jeho prezident podporu rodin. „Musíme posílit rodinné hodnoty,“ nabádal v projevu Putin. Na tomto cíli podle něj musí pracovat všechny části společnosti, včetně masmédií.
Jedním z hlavních problémů Ruska je podle Putina pokles počtu narozených dětí, proti kterému plánuje bojovat státními dotacemi. Mezi ně budou patřit příspěvky na děti v závislosti na minimální mzdě a snížení daňové zátěže rodiny. „Bude platit jednoduchá zásada - čím více dětí, tím menší daně,“ uvedl Putin.
Na příspěvky rodinám by podle jeho slov nově mělo dosáhnout 70 procent ruských rodin s dětmi.Rodinám, které mají tři a více dětí plánuje ruský stát pomoci splacením části jejich hypotéky.
