Za českou vládu informoval o uznání ministr vnitra Jan Hamáček. Kabinet tak učinil na návrh ministra zahraničí Tomáše Petříčka.
Kreml tyto kroky zkritizoval. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov je označil jako „snahy jiných zemí legitimizovat uzurpaci moci a vměšování do vnitřních věcí Venezuely“. „Řešit vnitropolitickou krizi ve Venezuele mohou pouze Venezuelci sami,“ zdůraznil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Vnucování nějakých řešení či snahy legitimizovat pokus o uzurpaci moci představují z našeho hlediska přímé i nepřímé vměšování do vnitřních věcí Venezuely,“ dodal Peskov podle agentury TASS.
„Španělská vláda oznamuje, že oficiálně uznává Juana Guaidóa jako prezidenta Venezuely,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci španělský premiér Pedro Sánchez. Učinil tak poté, co dal před osmi dny lhůtu autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi k oznámení nových prezidentských voleb. Ultimátum dalo Madurovi také několik dalších evropských zemí.
Rovněž britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v pondělí na twitteru uvedl, že Británie Guaidóa uznává za úřadujícího prezidenta. „Nicolás Maduro neoznámil prezidentské volby do osmi dnů, ve lhůtě, kterou jsme mu dali. Takže spolu s evropskými spojenci nyní uznáváme Guaidóa dočasným prezidentem, dokud nebudou uspořádány regulérní volby,“ napsal Hunt na Twitteru.
Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstrací. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Jako první Guaidóa podpořily USA a po nich dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.
Maduro ultimátum odmítl, o víkendu nabídl jen uspíšení voleb do parlamentu ovládaném opozicí. To ale opozice odmítá jako bezpředmětné vzhledem k tomu, že se Maduro opírá o vzdoroparlament, ve kterém jsou jen jeho stoupenci a o nejvyšší soud. Ten práci opozičních poslanců blokuje.
Žádost o humanitární pomoc
Venezuelská opozice se chystá s pomocí USA, Kolumbie a Brazílie otevřít koridor pro humanitární pomoc do Venezuely, mělo by se tak stát zřejmě již v úterý či ve středu, informoval v pondělí španělský deník El País. Podle něj jde o další krok, jímž se opozice snaží dostat na svou stranu armádu. Její podpora je spolu s širokým mezinárodním uznáním Guaidóa úřadujícím prezidentem země klíčová pro pád autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
Vyslat armádu do Venezuely je podle Trumpa jedna z možností, Rusko říká ne |
„V zemi je 250.000 až 300.000 Venezuelanů, kterým bez humanitární pomoci hrozí smrt,“ varoval o víkendu Guaidó. Zároveň vyzval armádu, aby se postavila na stranu lidu a vstup pomoci do země umožnila.
Ve Venezuele je už několik let nedostatek základních potravin a nemocní umírají kvůli nedostatku léků. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika. Prezident Maduro ale už několik let odmítá humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici s tím, že je to součást intervence a že se tak snaží jeho režim svrhnout.
První krabice s léky, zdravotnickým materiálem a potravinami už podle opozičního deníku El Nacional dorazily z USA do kolumbijské metropole Bogoty, odkud mají být převezeny k venezuelským hranicím. Právě hraniční město Cúcuta by mělo být hlavní branou pro humanitární pomoc. Poslanec José Manuel Olivares, který má koordinaci pomoci na starost, v neděli uvedl, že s tím začne „během několika hodin“. Spolupracovat bude s americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) a s kolumbijskými úřady. Další pomoc by se měla do Venezuely dostat z Brazílie a z nejmenovaného ostrova v Karibiku, uvedl o víkendu Guaidó.
Maduro po sankcích přišel i o účty v bankách. Rusové se bojí o své peníze |
Podle deníku El País je snaha o otevření humanitárního koridoru a apel na armádu, aby tomu nebránila, dalším krokem opozice, jak dostat vojáky na svou stranu. Už minulý měsíc schválil opozicí ovládaný parlament zákon o amnestii pro všechny, kdo pomohou v zemi obnovit ústavní pořádek a přispějí k přechodu k demokracii.
Velká část armády by podle expertů i několika vojáků, které citovala zahraniční média, opozici podpořila, ale obávají se represí Madurovy vlády. Totéž uvedl o víkendu i generál venezuelského letectva Francisco Yánez, který za prezidenta uznal Guaidóa a vyzval k témuž i ostatní příslušníky armády. Řekl také, že „90 procent“ vojáků v zemi je proti Madurovi.
Venezuelané vyšli do ulic na podporu Guaidóa (30. ledna):
30. ledna 2019 |
