„Myslíme si, že industrializace stavebnictví je jediný způsob, jak v dnešní době reagovat na vysoké ceny stavebních prací, které zásadně ovlivňují prodejní ceny bytů,“ uvádí Marek Lokaj, technický ředitel developera YIT Stavo. Obecně totiž platí, že při masové výrobě stavebních bloků postupně klesají náklady.
„Počáteční investice je vysoká, je totiž potřeba vymyslet standardizované řešení, které bude fungovat ve velkém množství projektů. Ale až se začne vyrábět masově, tak ceny postupně klesají, protože jde v podstatě o pásovou výrobu,“ vysvětluje Gabriela Machovská z architektonického studia Jestico + Whiles. Jelikož „výstavba“ tohoto typu probíhá převážně v továrně, označuje se v praxi termínem off-site, tedy mimo staveniště.
Dnes se takto staví ve velkém například ve skandinávských zemích. Jedním z významných hráčů na trhu je švédská firma BoKlok, která vznikla jako společný projekt společností Skanska a Ikea. V současnosti staví zhruba 1 200 prefabrikovaných domů ročně s důrazem právě na nízkou cenu. Obytné bloky o ploše pár desítek metrů čtverečních vznikají komplet v tovární hale, díky čemuž se náklady osekávají na minimum.
O třetinu levnější
„Od začátku fungování projektu jsou naší cílovou skupinou lidé s průměrnými příjmy,“ říká Jerrie Kristiansson, šéf marketingu a prodeje BoKlok. Na staveništi pak proběhnou pouze finální úpravy. „Když se podíváte na stavbu domu BoKlok, uvidíte obrovské lego kostky, které se skládají jedna na druhou,“ popisuje Kristiansson. Rodinné domky jsou tak i v případě patrových staveb hotové během několika dnů.
Plánujete vlastní bydlení? Najděte si levnější hypotéku |
„Metr čtvereční naší stavby je v průměru o pětatřicet procent levnější než u konkurence,“ tvrdí Kristiansson. Dodává však, že je to zčásti tím, že se zaměřují na výstavbu v lokalitách, kde jsou ceny nemovitostí obecně nižší.
V tuzemsku je zatím výstavba tohoto typu výjimečná. Částečně proto, že jako materiál se při ní ve vysoké míře využívá dřevo, vůči němuž mají Češi předsudky ohledně životnosti či bezpečnosti. Podle zdejších architektů se pokrokovým řešením brání i kvůli tomu, že se jim u životní investice, jakou je pořízení bydlení, nechce příliš riskovat.
I tak se však standardizovaná výroba ve stavebnictví u nás uplatňuje čím dál víc, zejména u rodinných domů. I v Česku rostou projekty, které modulovou výstavbu využívají. Jedním z nich je startup MIRdesign, který moduly staví pomocí podobné technologie, jaká se využívá ve vesmírných stanicích či dolech. Je to proto, že z prefabrikovaných částí se následně skládají zasypané rodinné domy.
Šéf projektu Roman Fojtík je propagátorem využívání dřeva ve výstavbě, proto i jeho moduly tvoří převážně tento materiál. „Nosná konstrukce je z 98 procent ze dřeva. Zbylá dvě procenta tvoří nástřiková izolace, která chrání modul před vlhkostí,“ popisuje Fojtík.
Na staveništi se posléze moduly skládají dohromady, Fojtíkovým cílem je, aby si tyto domy byli lidé schopni sestavit svépomocně. „Prototyp našeho domu jsme sestavili ve dvou lidech v podstatě bez použití jakékoli techniky, vystačili jsme si s výsuvným žebříkem. Mechanizace však může výstavbu urychlit,“ dodává.
Špatná zkušenost s paneláky
Sériová výroba v Česku zatím příliš nezasáhla do výstavby větších bytových domů, problémem je totiž zkušenost s minulým režimem. „Lidé v tuzemsku na nesporné výhody prefabrikované výstavby poněkud pozapomněli. Kvůli historické zkušenosti s nekvalitně realizovanými panelovými domy v období totality ji mnozí stále vnímají negativně,“ uvádí Marek Lokaj.
Některým lidem zase prefabrikovaná výstavba příliš připomíná unimo buňky. „Když se v České republice řekne ‚modulární objekt‘, tak si všichni představí Čunkovy kontejnery, které postavil ve Vsetíně,“ říká Roman Fojtík.
Význam tohoto typu výstavby by však mohl vzrůst. „Panel v továrně vyrábíte se strojovou přesností na milimetry. A stavební přesnost dělníků je v nejlepším případě na centimetry, takže to má výhodu co se týče těsnosti stavby, tím pádem je tam lepší izolace,“ vysvětluje Gabriela Machovská.
Upozorňuje však na dopravu prefabrikovaných dílů, která mnohdy k životnímu prostředí příliš šetrná není. „Největší úskalí systému je doprava. Ideální udržitelný projekt totiž je, pokud stavíte z lokálních zdrojů,“ upozorňuje.
