Návrh přichází několik týdnů poté, co vypršelo půlroční předsednictví Rakouska Evropské unii, během něhož se zemi nepodařilo sjednotit v postoji k takkzvané digitální dani další členské země.
Proti návrhu Evropské komise z března loňského roku, který operoval se stejnou daňovou sazbou jako nyní Rakousko, se postavily některé země, jež těží z nízkých daní - především Irsko, Finsko a Švédsko. Výhrady k dosavadním návrhům měla i Česká republika. Odpůrci návrhu poukazovali na to, že by měla platit globální, nikoliv jen evropská pravidla.
KOMENTÁŘ: Za práci se platí. Vydělávat na cizím obsahu je nefér |
Plány na digitální zdanění v EU váznou, protože návrh musí schválit všechny země Evropské unie. Poslední francouzsko-německý návrh spadl ze stolu v prosinci na jednání ministrů financí EU. Rakousko se nyní vydalo vlastní cestou.
„Je zde daňová nespravedlnost,“ obvinil rakouský premiér Sebastian Kurz internetové giganty, že odvádějí do rozpočtů některých unijních zemích úmyslně málo a své zisky posílají tam, kde podléhají nízkým daním. Dodal, že online firmy platí na daních výrazně méně než tradiční firmy a také, že navrhovaná daň se v praxi nedotkne žádných rakouských společností.
„Jsem přesvědčen, že nás v Evropě budou následovat další země, a to jednoho dne povede k vyššímu tlaku na dosažení celoevropského řešení,“ řekl Kurz. Rakousko uplatní tříprocentní daň na společnosti s globálním ročním obratem převyšujícím 750 milionů eur (19,2 miliardy Kč) a prodejů v Rakousku nad 10 milionů eur (256 milionů Kč).
Taková je představa ministerstva financí, keré uvádí, že daň neimplementuje dříve než po březnovém jednání skupiny ministrů financí zemí EU, známé pod zkratkou Ecofin. V platnost by mělo přijít v případě, že ministři nedojdou ke shodě nad plánem zavést digitální daň v rámci celé Evropské unie. Podle Kurze rakouský návrh může přinést do rozpočtu kolem 200 milionů eur ročně (5,1 miliardy Kč).
