„Shodou okolností jsem netrefil prvního hráče, to je důležité. Snažil jsem se trefit do pravé strany branky a myslím, že gólman neviděl. To tomu taky pomohlo,“ popisoval obránce hokejové Komety své parádní rány do horních růžků.
Radost mu však zkazil výsledek – Brňané doma v mimořádně vyhecované partii podlehli 4:5 po nájezdech. „Já nejsem hráč, který má dávat góly, jsem hráč, který je nemá dostávat. A hlavně mě zajímá vítězství. Prohra ty góly úplně maže,“ posteskl si Malec.
Alespoň však pomohl Kometě vydolovat bod. Ten jí nakonec zajistilo vyrovnání Martina Zaťoviče 63 vteřin před koncem třetí třetiny, což byla báječná pointa zřídka vídané partie. Ta měla všechno – drama, spoustu gólů i přehršel potyček.
Souhrnze 33. kola extraligy |
„Byl to super zápas, jen ta prohra bohužel mrzí,“ poznamenal Malec. Brňané doplatili na nedůslednost kolem vlastního brankoviště. První dva góly dostali z dorážek, další z teče. „Musíme se na to podívat. Musíme být důraznější, nemůžeme jim dovolit takhle dávat góly,“ pravil Malec, který byl – jak je u něj obvyklé – jedním z aktérů šarvátek. „Hrálo se důrazně, hlavně u brány, z toho vznikaly potyčky.“
Modrobílí měli pifku především na Radka Smoleňáka, který zařídil první dva góly Hradce, když se buldočí silou prosadil na brankovišti. Hlavně jeho druhý zásah Brňany namíchl, protože vyšťoural puk zpod vyrážečky brankáře Karla Vejmelky. „Viděl jsem, že je puk pod ním. Píchnul jsem do toho, pak jsem dostal od beka a už jsem to neviděl. Ale co říkali kluci, tak si to tam (Vejmelka) srazil sám,“ popisoval Smoleňák.
Radek Smoleňák se raduje z gólu. Vlevo je Filip Pavlík, vpravo Petr Zámorský z Hradce Králové.
Ten byl poté terčem několika fyzických ataků. „Dělám svoji práci, tyhle zápasy jsou na hraně. Dneska jsem dostal asi třistakrát do hlavy, ale to se stane. My jsme dostali, ale i jsme něco dali. Rozhodně to není tak, že bych tady brečel, každý rozdal, co mohl. Bylo to v rámci mezí, takové zápasy se musí líbit,“ prohlásil Smoleňák, na něhož pršely i nadávky rozdováděného publika. „Já to úplně miluju, nakopne mě to. Na trestné jsem dneska slyšel, že jsem komunistický čů…, což mě docela pobavilo. Sice jsem se narodil v roce 1986, ale frčky se šátečkem jsem tehdy neměl,“ podotkl.
Na ledě však osobní averze nepanovaly. „Beru to tak, že je to zápas, je to vyhrocené a je jedno, jestli je to Smoleňák nebo někdo jiný. Snažím se dělat svou práci a neřeším, kdo to je,“ uvedl Malec.
