Maďarská vláda protesty označila za výrtžnosti v žoldu amerického finančníka George Sorose, vnímaného jako úhlavního nepřítele premiéra Orbána, a také poukázala na odpovědnost opozice za násilí na techto akcích.
Léta nevídané protesty vyvolala novela zákoníku práce, přezdívaná „otrocký zákon“, která zvýšila limit přesčasů z 250 na 400 hodin za rok. Tento krok, který prakticky odpovídá zavedení dalšího pracovního dne v týdnu, je podle listu The New York Times vyvolán nedostatkem pracovních sil v Maďarsku.
Nové předpisy umožňují zaměstnavatelům dohodnout se na přesčasech přímo s pracovníky, tedy obejít kolektivní vyjednávání, a dávají jim tři roky na vypořádání plateb za přesčasy, místo dosavadního jednoho roku. Novelu, kterou vláda vysvětluje snahou umožnit lidem, aby si více vydělali, podle průzkumu agentury Republikon Intézet odmítá 83 procent Maďarů.
Po skončení nedělní protivládního shromáždění v Budapešti se část demonstrantů shromáždila před budovou televize. Jak uvedla agentura MTI, třináct opozičních poslanců poté využilo svého práva vstoupit do budovy, kde chtěli v živém vysílání přečíst petici s požadavky protestujících. Poslanci v budově strávili noc, ostraha jim ale nedovolila vstoupit do vysílání. Dva z nich ochranka nad ránem silou přinutila budovu opustit, třetí musel být podle AFP hospitalizován. Ostatní a nově příchozí poslanci v budově zůstávají.
Opoziční strany se podle MTI dohodly na svolání mimořádné schůze parlamentu kvůli bezprecedentnímu porušení imunity poslanců. Stalo se tak podle předáka opozičních socialistů Bertalana Tótha poté, co předseda parlamentu László Kövér místo debaty na toto téma prosadil návrh potrestat pokutou ve výši třetiny měsíčního platu opoziční zákonodárce, kteří demonstrovali přímo ve sněmovně.
MUST WATCH: This is what happens when an opposition MP tries to get air time on public media in Hungary. Akos Hadhazy is roughed up and dragged away by armed security guards. #Hungary https://t.co/7wa8ImFp1u
V Budapešti v neděli asi 10 tisíc lidí demonstrovalo proti úpravě zákoníku práce. Demonstrace se konaly i v dalších pěti maďarských městech. Šlo o čtvrtý a zatím nejsilnější protest během pěti dnů od schválení novely minulou středu.
Organizátoři protestů ale chtěli vyjádřit nesouhlas i s aktuální reformou soudního systému, podpořit nezávislost médií a připojení Maďarska k úřadu evropského veřejného žalobce. Tyto požadavky se podle zpravodajského portálu 24.hu opoziční poslanci neúspěšně pokusili veřejnosti přednést ve vysílání veřejnoprávní televize MTVA.
„MTVA nehovoří o opozici, nezve její zástupce do vysílání, nešíří její prohlášení,“ poznamenal nezávislý server Index.hu.
Podle maďarských komentátorů lze nejnovější události vnímat jako znovuzrození maďarské opozice, která vystupuje v dříve nevídané shodě. Na protestech se podílejí jak liberální strany, tak dříve vládní socialisté (MSZP) a pravicová strana Jobbik.
Provládní média naopak líčí demonstrace jako dílo několika stovek profesionálních výtržníků z řad krajní levice a pravice a předpovídají, že právě kvůli různorodosti aktérů nepovedou protesty k žádným politickým důsledkům.
V Česku podle zákoníku práce může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit práci přesčas jen z vážných provozních důvodů. Nařízená práce přesčas nesmí činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Práci přesčas nad tento rozsah může zaměstnavatel požadovat pouze na základě dohody se zaměstnancem, ani tehdy to ale nesmí přesáhnout osm hodin týdně - tentokrát už se však limit nepočítá pro každý týden zvlášť, ale jako průměr za určité období. To může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích - pouze v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit na 52 týdnů.
