Náramek na nohu pro potrestané domácím vězení.

Náramek na nohu pro potrestané domácím vězení. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Domácí vězení s náramkem na noze mají v kraji nejvíc neplatiči alimentů

  • 4
V severočeském soudním kraji, do nějž spadá vedle Ústeckého i část Libereckého, mělo počátkem prosince osmnáct lidí na noze připevněn elektronický náramek pro kontrolu plnění domácího vězení u odsouzených či obviněných. V porovnání s ostatními regiony to bylo nejvíce v Česku.

„Šestnáct lidí má tento trest místo odnětí svobody, u dvou jde o náhradu vazby,“ konkretizoval Jan Odvárka, krajský vedoucí ústeckého střediska Probační a mediační služby (PMS), která má dohled nad lidmi s alternativními tresty na starosti.

V Česku se k 3. prosinci jednalo celkem o 79 lidí, sedmdesát z nich bylo odsouzených, u sedmi šlo o náhradu vazby a dva byli pod dočasným dohledem poté, co podmíněně opustili káznici.

Systém elektronických náramků začal po vleklých přípravách fungovat na konci letošního září. Jedinci, kterých se tento alternativní trest týká, je musí mít na noze nonstop. 

Konkrétní podoba jejich možného pohybu je přitom velice individuální. Není záměr držet lidi doma. Mohou například normálně chodit do práce. 

„V našem regionu je zaměstnaných dvanáct lidí s náramkem. Ze zbylých, kteří do práce nechodí, je jeden potrestaný na rodičovské a jedna žena těhotná,“ přiblížil statistiku ze začátku měsíce Jan Odvárka s tím, že v regionu už několikrát zaznamenali porušení pravidel trestu. 

Ještě nikdo však nepochybil v takové míře, aby mu soud nařídil místo náramku pobyt za mřížemi. 

„Když nebyly náramky, prováděli jsme namátkové kontroly. O mnoha porušeních jsme tedy nevěděli. Nyní díky tomuto systému víme úplně o všem. A vše ještě zpětně zkoumáme, proč k tomu došlo. Každý prohřešek musíme nahlásit soudu, přičemž mu zároveň dodáme zprávu, zda si myslíme, že trest i v této situaci dále plní svůj výchovný účel,“ popsal Odvárka.

„Zatím se jednalo hlavně o drobná porušení, kdy se ten člověk třeba jen o pár minut zpozdil. Závažnější porušení jsme zaznamenali dvě. V obou šlo o to, že lidé řešili napjatou osobní situaci, kdy odešli ze svých bytů v nějakém rozrušení a nám se nedařilo se s nimi hned spojit. Pak se nám ale podařilo navázat kontakt, projednat situaci a motivovat dotyčné, aby trest dále respektovali,“ doplnil.

Když potrestaný například opustí vymezené území, systém okamžitě pošle informaci na operační středisko sídlící na ministerstvu vnitra i na pobočku PMS. Příslušní pracovníci se následně okamžitě snaží s klientem spojit – dovolat se mu na telefon, který vyfasoval.

Většina z „onáramkovaných“ jsou neplatiči alimentů. Patří mezi ně například i ti, co nedodrželi zákaz řízení. Dostat alternativní trest mohou jedinci, kteří spáchali trestný čin s horní sazbou maximálně pět let. 

„Zároveň je mezi lidmi s náramkem většina těch, kteří měli trest domácího vězení uložený už před zářijovým spuštěním monitoringu,“ řekl Odvárka. 

U všech nejde zavést elektronický monitoring

Ne všichni s alternativním trestem podle jeho slov náramek mají a i do budoucna budou takoví, kteří ho nedostanou, a přesto nebudou muset být za mřížemi.

„Právě na začátku prosince jsme v našem regionu měli celkem třiadvacet lidí s trestem domácího vězení, ale náramkem jich bylo kontrolováno šestnáct. Ne u všech, které jsme namátkově kontrolovali, bylo možné zavést elektronický monitoring. Třeba proto, že u nich není zajištěna stabilní dodávka elektřiny, kterou denně potřebují k nabití náramku. Fakt, že nelze použít náramek, nemůže být diskvalifikací,“ podotkl Odvárka.

O podobě trestu pokaždé rozhoduje soud. „Pokud jde o náš region, musím ocenit spolupráci se soudci a státními zástupci za to, v jaké míře nás zapojují už do fáze zvažování podoby trestu,“ uvedl Odvárka.

Alternativní tresty se státu finančně vyplácejí. Náklady na jednoho potrestaného s náramkem vyjdou na zhruba 200 korun denně, respektive 150 korun, protože potrestaný musí za každý den domácího vězení zaplatit 50 korun sám. Den za mřížemi je vyčíslený na přibližně 1 100 korun.