V loňském roce bylo z oddělení soudního lékařství hlášeno 42 případů předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami. V roce 2016 to bylo 32 případů. Opioidy, u nichž je meziroční nárůst nejvyšší, se loni předávkovalo 27 osob a o rok dříve 15. Na nárůstu se podílí zejména drogy fentanyl, morfin a kodein.
Jako opioidy se označují drogy vyrobené ze šťávy z makovic nebo uměle vyrobených látek se stejným účinkem. Opioidními analgetiky jsou látky užívané v lékařství ke tlumení bolesti. Závislost na nich patří k nejzávažnějším, léčí se i substitucí za látky s bezpečnějším způsobem užití než je injekční.
Podle zprávy dosahuje počet problémových uživatelů pervitinu a opiátů přibližně 48 tisíc osob, z toho pervitinu 35 tisíc osob a 13 tisíc uživatelů opioidů. V roce 2015 to bylo 46 900. V ČR je jako problémové užívání drog označováno dlouhodobé nebo pravidelné užívaní pervitinu a opioidů a injekční užívání jakékoliv drogy.
Nedostatečná prevence
„Nárůst uživatelů opioidů může souviset s tím, že se léčivé přípravky s obsahem buprenorfinu dostávají na nelegální trh a tím narůstá i počet injekčních prvouživatelů buprenorfinu,“ uvedla k výsledkům výroční zprávy národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
Dalším problémem je podle Vedralové přetrvávající nedostupnost kvalitních preventivních programů. „Teoreticky máme systém prevence dobře nastaven, ale chybí nám zavedení do praxe,“ uvedla. Podle zprávy je přibližně sedmdesát procent problémových uživatelů pervitinu a opioidů v kontaktu s adiktologickými programy.
„Nejvyšší počet problémových uživatelů drog je tradičně v Praze a v Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opioidů. Situace v oblasti zdravotních důsledků užívání drog, tzn. výskyt infekčních nemocí jako HIV/AIDS a virových hepatitid, zůstává relativně příznivá,“ uvedl ke zprávě vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.
O 186 milionů korun více
Zkušenost s užitím nelegální drogy uvedla více než třetina populace (31,2–38,3 procent) ve věku mezi 15 a 64 lety. Nejčastěji šlo o konopné látky (28,6–36,9 procent), extázi (4,3–5,8 procent), halucinogenní houby (4,4–4,7 procent) a pervitin (2,1–3,3 procent). Zkušenost s užitím nelegálních drog uváděli nejčastěji muži ve věku 15 až 34 let.
Výdaje státního rozpočtu na protidrogovou politiku se meziročně zvýšily o 186 milionů korun na 1,75 miliardy. K nejvyššímu nárůstu výdajů došlo u policie.
Zvýšily se však i výdaje zdravotních pojišťoven. V roce 2016 činily 1818 milionů korun - o více než sto milionů víc, než v roce 2015 (1707 milionů korun). „Na léčbu poruch způsobených alkoholem z toho bylo vydáno 1218 milionů korun a na léčbu poruch způsobených ostatními drogami 600 milionů korun,“ uvádí zpráva.
Regulace pseudoefedrinu
Minulý rok bylo také odhaleno 305 pěstíren konopí. To je o šest více než v roce 2016. „Více než polovinu tvořily malé domácí pěstírny s počtem rostlin do 50 kusů,“ stojí ve zprávě. Podíl velkopěstíren s více než 500 rostlinami se naopak snižuje.
„V roce 2017 zajistily represivní orgány 1094 kilogramů marihuany, 54,4 tisíc rostlin konopí a 9,1 kilogramů hašiše,“ pokračuje zpráva. Při velkoprodukci se konopí nepěstuje na jednom místě, ale ve víc objektech. Většinou jsou to rodinné domy, byty či haly. Droga pak většinou směřuje na domácí trh.
Pervitin se podle zprávy většinou vyrábí v malých varnách. Minulý rok jich policisté odhalili 264, pervitinu zabavili celkem 93,3 kilogramů. Na velkoprodukci drogy i velkopěstování konopí se významně podílejí vietnamské organizované skupiny.
Pokračoval trend přesunu výroby pervitinu do Polska, ale i do Německa a Nizozemska. Jako kurýři při pašování surovin slouží hlavně najatí Češi, Slováci a Němci. Droga se pak vyvážela do Německa, Rakouska, Francie, Norska a Švédska.
Hlavní surovinou pro výrobu pervitinu je pseudoefedrin z léků. Jejich výdej se v Česku reguluje od roku 2009. Loni lékárny vydaly 357 000 balení léčiv, to je přes sedm milionů tablet. Je to zatím vůbec nejnižší vydaný počet. Do roku 2015 se léky vozily hlavně z Polska. Poté, co severní soused přikročil k regulaci, se trasy změnily. „Hlavní zdroj pro výrobu pervitinu představují léčiva vyrobená v Turecku. Do Česka se dostávají přes Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Slovensko a Polsko,“ uvádí zpráva.
