Kromě neštěstí, které si vyžádalo na čtyři desítky obětí, přesvědčilo šéfa dopravního resortu k plošné kontrole mostních konstrukcí z takzvaného předpjatého betonu nečekané zhoršení stavu mostu v Doubí v Karlových Varech.
Ten se na první pohled zdál téměř v pořádku, při opravě vozovky se však ukázalo, že jeho zkorodovaná ocelová část je už neopravitelná. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Kroupy zatím žádný z těchto mostů na spadnutí není, tedy řečeno silničářskou hantýrkou zatím nemusel být přeřazen do nejhoršího, sedmého stupně.
Dosavadní kontroly se však omezovaly zejména na vizuální prohlídky, tedy na pouhým okem viditelné náznaky, že vnitřní konstrukce mostu nemusí být v pořádku. Nyní se kontroly přesunou pod povrch těchto vytipovaných mostů. Prostřednictvím vrtaných sond budou silničáři zkoumat, zda a případně do jaké míry jsou v mostech zkorodovaná ocelová nosná lana, která se po letech provozu ukázala jako nejproblematičtější část mostů stavěných z předpjatého betonu.
Tato technologie, která se používá od šedesátých let dvacátého století, kompenzuje nedostatečnou pevnost betonu při tahu tím, že do nitra konstrukce ukládá napnutou ocelovou výztuž. Kombinace betonu a oceli však funguje pouze v případě bezchybného provedení a kvalitní údržby. Rizikem je především nedostatečné utěsnění ocelových lan, ke kterým může postupem času začít prosakovat směs vody a posypové soli, upřesnil Kroupa.
Kromě silničářů se ke kontrole betonových mostů s ocelovým jádrem připojili i železničáři, kteří však mají mostů postavených touto metodou podstatně méně.
Přesto kontroly podle mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Radky Pistoriusové odhalily problémy u desítek železničních mostů. Nejsou však ve stavu, aby ohrožovaly provoz vlaků, ubezpečila cestující.
Mezi problematické mosty zařadili technici ředitelství silnic například most na D46 mezi Prostějovem a Olšany u Prostějova nebo most na plzeňské dálnici D5 na 25. kilometru u Zdic, případně most překlenující silnici I/4 u Milína, uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Ve velmi špatném stavu je i most přes Práčskou ulici na silnici I/8 v Bystřanech na Teplicku.
Podle generálního ředitele ŘSD Jana Kroupy je i po letech na technickém stavu mostů znát, s jakou péčí se stavěly. Výrazně kvalitnější a trvanlivější jsou předpjaté mosty na dálnici D1, zatímco konstrukce stavěné za minulého režimu nacházející se na méně významných tazích mají o poznání nižší kvalitu.
Další etapa kontroly problémových mostů bude pokračovat výběrem diagnostických firem, které se pomocí sond podívají pod jejich povrch. To podle Kroupy nebude vůbec jednoduché, protože kapacity těchto společností jsou kvůli obavám z padajících mostů téměř vyčerpány.
Panika po pádu lávky
Zřícení silničního Morandiho mostu v Janově nebo lávky pro pěší v pražské Troji upozornilo na problematiku podceňování údržby mostů. Na nedostatečnou údržbu mostů si nicméně odborníci stěžují dlouhodobě. První peticí za zvýšení zájmu o údržbu mostních konstrukcí upozornili v roce 2005 stavební inženýři účastnící se pravidelné konference zaměřené na výstavbu mostů, kteří prostřednictvím petičního výboru Poslanecké sněmovny požadovali přijmout mimořádná rozpočtová opatření pro opravy mostů. Jejich apel, který se pak pravidelně opakoval, nicméně žádné významné zlepšení nepřinesl.
Na rozdíl od novostaveb totiž není možné na opravy mostních konstrukcí použít evropské dotace. V neposlední řadě pak tempo oprav brzdí uzavírky a dopravní komplikace, které si stavební práce na silniční síti vyžádají a které je nutné časově sladit.
Vizuální prohlídky mostů si už na síti dálnic a silnic první třídy, které spravuje ŘSD, vyžádaly náklady v řádu milionů korun. Podstatně dražší však budou zmiňované vrtané sondy. Jejich cena se bude pohybovat podle velikosti mostu a způsobu jeho provedení od zhruba sta tisíc korun do dvou milionů.
Špatné jsou tisíce mostů
Tyto peníze přitom neznamenají celkový součet nákladů, který zřejmě budou mít silničáři i železničáři se zabezpečením mostů z předpjatého betonu. Neobsahují totiž náklady na opravy nebo stavbu nových mostů, pokud se nakonec ukáže, že stávající mosty není možné nadále používat.
Problémové mosty z předpjatého betonu jsou přitom jen zlomkem mostů, které jsou v Česku ve špatném technickém stavu. Podle poslední pravidelné analýzy ŘSD z letošního léta se na českých dálnicích a silnicích nachází na 500 mostů hodnocených v kategoriích od špatného do havarijního stavu. K tomu je nutné přičíst necelé tři tisíce mostů na silnicích druhých a třetích tříd, které spravují jednotlivé kraje.
11. července 2017 |
