V rukou držel ušatý pohár a blaženě se usmíval.
Na žíněnkách zase nebyl z Čechů nikdo lepší. Krpálkův triumf se vyhlížel se stejnou jistotou, s jakou se ještě nedávno čekalo, že anketu Český slavík ovládne Karel Gott.
Osmadvacetiletému zápasníkovi pomohl k prodloužení dlouholeté nadvlády titul mistra Evropy, z velkých turnajů si přivezl další čtyři cenné kovy.
„A to si každý rok říkám, že tentokrát už mě někdo sesadí,“ přiznává. Zcela v duchu gottovského „letos jsem to opravdu nečekal“.
Krpálek chce zářit i ve světové konkurenci. A k vavřínům zkouší dojít rozličnými způsoby. Třeba na konci října nečekaně zprudka zaútočil ve finále grandslamu v Abú Zabí ihned po startu.
Cítil jsem obrovskou šanci
Zkusil rychle rozhodnout. Což se mu i povedlo. Po pouhých pěti sekundách se ale radoval Rus Inal Tasojev. Využil přespříliš kurážného kroku českého reprezentanta a hodil Krpálka na ippon.
„Být to důležitější závod, tak si to asi nelajsnu a jdu na něj opatrněji,“ vrací se Krpálek ke svému útoku. „Cítil jsem obrovskou šanci tam udělat jeden chvat, jenže jsem tu chvíli zapomněl, že soupeř je o třicet kilo těžší a pochopitelně má víc sil,“ vysvětluje a pobaveně se culí.
Podívejte se na pětisekundové finále Lukáše Krpálka:
„V klidu mě přepral, krásně mě hodil,“ smeká před soupeřem. Prohrané finále lze snadno nazvat „nováčkovskou daní“. Vždyť Krpálek se teprve druhým rokem pere ve váhové kategorii nad sto kilogramů.
„Poučil jsem se, že si nemůžu něco takového v této váhové kategorii dovolit. Musím si protivníka nejprve unavit a pak něco takového zkoušet. Jsem rád, že se mi to nestalo na významnější akci,“ nezastírá.
Krpálek se v létě 2016 stal olympijským šampionem mezi lehčími soupeři (do 100 kg), přechod mezi metrákové pořízky byl logickou volbou. „Počítal jsem s tím, že mezi ně časem přejdu. Byl to jasný krok.“
Spálil jsem spoustu svalové hmoty
Prakticky okamžitě v těžké váze začal sbírat dílčí úspěchy, brzy přišly evropské medaile. „S výsledky u mě panuje obrovská spokojenost. Fakt jsem nečekal, že už za dva roky budu mistrem Evropy. Páté místo z letošního světového šampionátu pak beru jako krásný odrazový můstek,“ bilancuje.
Odrazit se chce k medaili z Tokia. Popere se o ní za necelé dva roky, už teď sbírá body do kvalifikace. „Teď ještě kvůli tomu poletím na turnaje do Japonska a poté do Číny, od ledna pak chci makat v posilovně.“
Krpálek se bude zhruba tři měsíce soustředit na to, aby nabral svalovou hmotu a získal větší sílu.
„Svaly mi teď chybějí. Spálil jsem hodně hmoty při přípravě na mistrovství světa. Do tréninku dám maximum,“ hecuje se.
Běžně trénuje dvakrát denně. Nevydrží v klidu, maká i na dovolené. „Nic nedělat vydržím tak dva dny, pak si musím jít aspoň zacvičit do posilovny,“ popisuje.
I jemu se ale občas stane, že prostě další dřinu podstupovat nechce. V tu chvíli mu v hlavě obvykle blýskne představa, že stojí na stupních vítězů a poslouchá hymnu. „Kvůli tomu to všechno dělám. A pak když výsledky přijdou, vím, že se to vyplatilo.“
Teď sní o tokijském medailovém ceremoniálu. Dočká se ho?
