„Místa se vytipovávala podle počtu a závažnosti nehod, ale i podle toho, jestli je možné je technicky zlepšit,“ uvedl náměstek hejtmana odpovědný za oblast dopravy Pavel Botek.
Je to cesta u Poličné směrem na Bystřici pod Hostýnem, křižovatka ve Vlčnově a úsek u Starého Hrozenkova. Jsou to silnice druhých a třetích tříd, které jsou ve správě kraje, i hlavní tah na Slovensko. Ten je státní.
„Nabízí se dotační titul, z něhož by se opravy mohly udělat. Zrovna tyto úseky jsou místa, kde je možné provést zásadní proměnu s relativně nízkými náklady,“ vysvětlil Botek. Musí být ale připravené a právě na tom nyní úředníci pracují.
Nejvíc nehod bylo u Starého Hrozenkova. Jedna z hlavních tras na Slovensko si jich během pěti let vyžádala sedmnáct. Navíc vede přímo obcí a svádí k rychlé jízdě. Nově tady má být omezení rychlosti a měnit se bude také sklon vozovky.
Křižovatka ve Vlčnově hlásí za stejné období deset nehod a změnit se má na kruhový objezd. Ten je podle dopravních expertů obecně nejbezpečnějším řešením křižovatky. Trojici míst doplňuje frekventovaná cesta mezi Valašským Meziříčím a Bystřicí pod Hostýnem se čtrnácti nehodami. Stručný popis zní - úzká vozovka, bez zpevněných krajnic a vodicích čar, kopírující terén.
Zabránit nehodám tady má zákaz předjíždění. Řidiči ho ale moc nedodržují. Experti proto navrhují omezení rychlosti, instalovat vodicí tabule a vykácet keře, které brání výhledu. Právě taková místa ale zároveň vzbuzují obavy z toho, aby se po opravě nestala ještě nebezpečnějšími. Jakmile budou přehlednější, začnou logicky svádět k rychlejší jízdě.
To je případ průjezdu buchlovskými horami, tedy silnice I/50. Ten se pravidelně objevuje mezi nejrizikovějšími v Česku. Před lety tam silničáři vybudovali stoupací pruh pro kamiony, aby byla doprava plynulejší a bezpečnější. Jenže řada řidičů, včetně motorkářů, pojala širokou silnici jako závodní dráhu.
V Buchlovských horách jsou dva tragické úseky
Opakovaně ji zmiňuje i mapa tragických míst, kterou vydává pojišťovna Allianz. V aktuálním přehledu jsou hned dvě místa, vzdálená od sebe jen pár kilometrů. Úsek u Starých Hutí je druhý nejhorší v zemi, části u Buchlovic patří páté místo.
„Do úprav už se investovaly obrovské částky. Jsou tam i speciální svodidla, po kterých se řidič po pádu z motorky sklouzne, ale neprorazí je. Tím pádem se nezraní třeba o sloupek,“ popsal Martin Štětkář z odboru dopravy Zlínského kraje.
„Snad jediné, co by tam ještě mohlo pomoci, je trvalá přítomnost policejních hlídek a omezení rychlosti,“ dodal.
Zodpovědnost za jízdu tak zůstává především na řidičích. Ti ve Zlínském kraji loni bourali méně než jinde, dokonce ubylo i těch, kteří havarovali pod vlivem alkoholu. Zároveň ale statistika ukázala, že lidé, kteří před jízdou pili, byli opilí víc než kdekoliv jinde v zemi. Přes dvě třetiny podnapilých řidičů nadýchalo přes 1,5 promile alkoholu.
Přesto se odborníci shodují, že úprava silnic má smysl. „Není nutné, aby větve zakrývaly výhled do křižovatky. Nebo aby chodci museli překonávat čtyřproudové silnice bez semaforu a spoléhat na to, že řidiči správně zareagují na přechod,“ podotkl krajský koordinátor BESIP Zdeněk Patík.
Například vybudovat ostrůvek, který rozdělí přecházení na dvě fáze, není finančně náročná změna. Na jiných místech mohou pomoci speciální nátěry, které zkrátí brzdnou dráhu, nebo lepší dopravní značení. „Není nutné budovat všude únikové zóny, přesto může řidič mít šanci, že když udělá chybu, přežije,“ sdělil Patík.
Místem častých nehod je i zatáčka mezi středočeskými Jiřicemi a Benátkami nad Jizerou (01/2018)
