Zárodkem legií ve Francii se stala rota Nazdar, která vznikla již na počátku války v srpnu 1914. Ta se zúčastnila bojů v rámci francouzské marocké divize (například bitvy u Arrasu). V prosinci 1917 byla vytvořena československá brigáda, do konce roku 1917 se podařilo ve Francii soustředit na 10 000 mužů (mimo jiné legionáře z Ruska, americké krajany, zajatce z Rumunska a české vojáky ze srbské fronty).
Na jaře 1918 byl v Cognaku vytvořen 22. pěší pluk a později 23. pěší pluk složený z amerických slovenských dobrovolníků. Obě jednotky se staly základem první československé samostatné brigády vyhlášené 30. června 1918 v Darney.
Již v říjnu 1918 se ale vojáci zapojili do těžkých bojů na francouzsko-německé frontě (Vouziers, Terron). Legionáři zde několik dní odráželi protiútoky německé armády včetně dělostřelby a plynových útoků.
Hrdinou od Vouziera a Terronu byl třeba pozdější generál a ministr obrany Otakar Husák (1885–1964), který byl již před bitvou u Zborova 2. července 1917 těžce raněn. Husák, který ve 20. letech založil továrnu na výbušniny Explosia v Semtíně, byl vězněn v letech 1939–1945 nacisty a v letech 1950–1956 komunisty.
Ve Vouziers, kde je pochováno 282 Čechů a Slováků, je od roku 1919 památník československým vojákům. Na paměť bitvy je také pojmenovaná ulice Terronská v Praze 6-Bubenči
.
