Území o šedesáti tisících čtverečních kilometrů celá léta leželo ladem a dnes na něm žije pouhých čtyři sta tisíc lidí, převážně beduínů. I proto se v oblasti teroristům z Islámského státu a dalších skupin tak daří.
Jeden z nejhorších útoků v egyptské historii provedli radikálové loni v listopadu, kdy v mešitě na severu poloostrova povraždili přes tři sta lidí. Pravidelně pak na Sinaji umírají egyptští policisté a vojáci.
Egypt kupuje ponorky a stíhačky, s teroristy na Sinaji však prohrává |
Učinit přítrž tomu mají právě masivní investice vlády. Ta usoudila, že když v nehostinné poušti vybuduje moderní pulzující města, průmyslová centra i oblasti s prosperujícím zemědělstvím, místní teroristé ztratí podstatnou část své moci a z rozsáhlé oblasti se stáhnou do hor. Záměr loni v prosinci oznámil prezident Abdal Fattáh Sísí.
„Stát tím buduje silnou městskou komunitu, která může na Sinajském poloostrově působit jako obranná zeď proti místním hrozbám. Tento rozvojový plán je pro Egypt ve světle nepokojů v regionu extrémně kritický,“ míní podle blízkovýchodního serveru al-Monitor odborník na bezpečnost a geostrategie Amr Ammar.
Postaví se kanalizace, byty i rybí farmy
Kromě nových bytů, nemocnic a desítek škol včetně jedné univerzity tak mají na Sinaji vzniknout třeba sklárny či továrny pracující s mramorem. Kolem Suezského průplavu vyrostou rybí farmy, na severu poloostrova se zase rozjedou nové zavlažovací systémy či odsolovací zařízení, o úroveň výš se život na severovýchodě Egypta dostane také díky kanalizační síti.
Se zbytkem země pak Sinaj propojí více než tisíc kilometrů nových silnic. To všechno zároveň vytvoří nové pracovní příležitosti, kterých je v zemi nedostatek. Nezaměstnanost roste zejména mezi mladými lidmi. Celkem chce vláda v rámci sinajského projektu investovat přes 275 miliard egyptských liber (zhruba 330 miliard korun). Jen část přitom půjde ze státní kapsy.
Peníze do neklidné oblasti podle serveru Daily News Egypt napumpují také některé arabské země včetně Saúdské Arábie či Kuvajtu a několika granty a půjčkami přispěje také Světová banka, píše list Egypt Today.
Pokud se vládní plán podaří, mělo by se na poloostrov během příštích čtyř let přistěhovat až 2,5 milionu lidí a do roku 2052 by se měl počet místních zvednout na osm milionů. Dokončení projektu vláda vyhlásila na rok 2022, kdy Sísímu končí druhý prezidentský mandát. I na rozvoj Sinaje letos před vítěznými volbami lákal voliče. Vyzýval Egypťany, aby byli solidární a na projekt, který prezident spojil s bezpečnostní situací na Sinaji, také přispěli.
Na všechno totiž státní peníze, dotace Světové banky ani příspěvky arabských sousedů nebudou stačit. Egyptskou veřejnost proto o postupu ambiciózního projektu neúnavně informují především státní média.
„Právě se tvoří mapa investic na Sinaji, jež má primárně přitáhnout pozornost místních i mezinárodních investorů k obrovským příležitostem, které tato část Egypta nabízí,“ uvedl podle serveru The Arab Weekly mluvčí egyptského ministerstva bytové výstavby Hani Younis.
Ekonomičtí a bezpečnostní experti i urbanisté projekt údajně chválí. „Zabezpečení Sinaje se může dosáhnout jen díky rozsáhlému rozvoji. Pokud chcete skoncovat s terorismem, vytvořte pracovní příležitosti a zasaďte se o pokrok. To je jediná cesta ven,“ upozorňuje ekonom Hassan el-Haywan z univerzity Ain Shams.
„Plán bude snadné implementovat díky obrovským zdrojům, které na Sinaji jsou. Většina sinajské půdy je vhodná pro zemědělství a celý poloostrov je plný nerostných surovin,“ podotýká také profesor ekonomie na univerzitě v Káhiře Yumn al-Hamaqi. Další připomínají, že se zemi investice vrátí i díky turismu, který se díky novému začátku může na Sinaji rozvinout.
Vzhledem k tomu, že vláda stále nedostala poloostrov pod svou kontrolu – a to i kvůli tunelům na hranicích Egypta a Gazy –, mnozí experti varují, že nejtěžší bude projekt vůbec rozběhnout. „Právě proto bezpečnostní hrozby zůstanou překážkou v rozvoji takto důležitého území,“ poznamenal vysloužilý generál Hossam Suweillam.
24. listopadu 2017 |
