Nejhorší teroristický atentát v dějinách Egypta si dosud vyžádal 305 mrtvých včetně 27 dětí. Krvavá bilance ale může ještě vzrůst. V nemocnicích zůstávají desítky zraněných a někteří z nich jsou v kritickém stavu.
Terčem radikálů se stala mešita ve městě Bir al-Abd na severu Sinajského poloostrova, kterou navštěvují příslušníci kmene Savarka. Ti podle místních spolupracují s bezpečnostními silami a jsou vyznavači súfismu, mystické formy islámu, kterou extremisté považují za kacířství.
K mešitě v pátek dorazila asi třicítka útočníků v terénních autech s vlajkou Islámského státu. Deset z nich vstoupilo do mešity a začali po věřících střílet a házet granáty. Východy zablokovali hořícími automobily a postavili se k oknům mešity, aby nikdo neunikl.
Útočníci byli podle svědků mimořádně krutí. Po prvním kole střelby metodicky kontrolovali oběti, zda nejeví nějaké známky života. Ty, kteří se hýbali nebo dýchali, nemilosrdně stříleli do hlavy nebo do hrudi. Když k mešitě přijely záchranky, zahájili palbu i na ně. Pak nastoupili do svých aut a ujeli. Ke zločinu se doposud nikdo nepřihlásil.
Egypt po útoku vyhlásil třídenní smutek a prezident Abdal Fattáh Sísí v televizi slíbil, že stát na pachatele útoku udeří „železnou pěstí“. Armáda oznámila, že při náletech zničila vozidla použitá při útoku, ministerstvo vnitra vyhlásilo maximální pohotovost ve všech provinciích, policisté a vojáci zpřísnili kontroly na silnicích.
25. listopadu 2017 |
Armáda sází na brutální represe
Vláda v Káhiře sice nešetří tvrdou rétorikou, páteční útok v Bir al-Abdu však podle listu The New York Times ukázal, že její strategie v boji proti teroristům selhává. Generál Sísí se chopil moci před čtyřmi roky a sinajská franšíza Islámského státu od té doby zabila stovky vojáků a civilistů. Mimo jiné provedla atentát na ruské letadlo, v jehož troskách zahynulo 224 lidí.
Káhira považuje Sinaj za vojenské území a sází zde na bezohledný postup, kterým si místní civilisty hluboce znepřátelila. Armáda na Sinaji provádí mimosoudní popravy a likviduje celé vesnice. Například letos na jaře se na internetu objevilo video, na kterém egyptští vojáci stříleli na neozbrojené zajatce. Jejich těla pak naaranžovali tak, aby to vypadalo, že byli zabiti v boji (psali jsme zde).
OdvetaEgyptská armáda zabila několik teroristů, kteří útočili v mešitě na Sinaji |
„Armáda se nikdy nestarala o civilní oběti. Kvůli nepřiměřenému a bezhlavému užívání násilí zemřely celé rodiny. Víme o náletech, při kterých lidé umírají ve svých domovech. Víme o vesnicích, které byly srovnány se zemí. Naznačuje to, jak se armáda na lidi na Sinaji dívá,“ říká egyptský novinář Mohannad Sabry.
Káhira navíc ignoruje hluboké společenské a ekonomické problémy jako je chronická nezaměstnanost, špatný přístup k lékařské péči a rozšířená negramotnost. Zatímco na jihu poloostrova fungují turistická letoviska jako Šarm aš-Šajch, beduínské kmeny na severu se stále živí pašeráctvím, což se jim vláda snaží zatrhnout. Egypťané z vnitrozemí na místní hledí skrz prsty a považují je za kriminálníky, a tak není divu, že někteří obyvatelé Sinaje nostalgicky vzpomínají na patnáct let izraelské správy po Šestidenní válce.
„Egypťané nechápou, že Islámský stát není jen teroristickou hrozbou,“ uvedl pro americký deník Andrew Miller, který v minulých letech připravoval analýzy pro bezpečnostní radu americké vlády. „Nestačí jenom zabíjet teroristy. Musí Islámský stát připravit o podporu místních, která má kořeny v historickém zanedbávání Sinaje ze strany Káhiry,“ dodává Miller.
Nenecháme si radit od Američanů
Sinaj poskytuje pro vedení povstaleckého boje ideální terén. Islámští radikálové využívají nezměrné pouště, liduprázdných pohoří a členitého pobřeží, mohou také těžit z polopropustné hranice s pásmem Gazy.
Region po pádu Muammara Kaddáfího v roce 2011 zaplavily zbraně z Libye. Spekuluje se i o návratu egyptských džihádistů bojujících za chalífát Islámského státu v Sýrii a Iráku. Podle amerických představitelů se jich zatím vrátilo jen málo. Množící se útoky na koptské křesťany a vyznavače súfismu ale naznačují, že vůdci IS po porážce v Mosulu a Rakká změnili v Egyptě taktiku a snaží se rozpoutat sektářské násilí.
Zásadním problémem je zastaralý přístup vlády k protiteroristickému boji. Egyptští vojáci na Sinaji sedí na těžce opevněných základnách, ven vyrážejí jen v obrněných konvojích. Silnice se armáda snaží kontrolovat pomocí checkpointů, na které posílá nezkušené rekruty. Radikálové opěrné body armády jednoduše obejdou pouští.
Teroristé zaútočili na Sinaji, na páteční modlitbě zabili přes 300 lidí |
Armáda investuje ohromné sumy do vojenské techniky. Koupila německé ponorky, ruské bojové vrtulníky či francouzské válečné lodě Mistral. Američané, kteří Káhiře každý rok posílají vojenskou pomoc ve výši 1,3 miliardy dolarů, se Sísího marně snažili přesvědčit, aby vyčlenil více peněz na moderní způsoby boje s radikály, především na zpravodajskou činnost.
Egyptští generálové tvrdí, že nepotřebují rady z Washingtonu a poukazují na americké neúspěchy v boji s afghánskými a iráckými islamisty. Dál preferují nákupy tanků a letadel a sázejí na represivní metody, které na přelomu tisíciletí použil někdější prezident Husní Mubarak po útocích na západní turisty.
„Oni vědí, že mají na Sinaji problém, nejsou však připraveni investovat do účinných řešení,“ podotýká bezpečnostní analytik se zaměřením na Blízký východ Steven Simon.
24. listopadu 2017 |
