Tuto stavbu nekomplikují pouze nevykoupené nemovitosti, ale také neustálý souboj ŘSD či přerovské radnice s ekology.
„Pan Čermák je v podstatě zaměstnanec ŘSD pověřený supervizí nad urychlením přípravy stavby. Jeho úkolem je komunikovat s dotčenými městy, obyvateli a občanskými sdruženími. Cílem je najít kompromis pro vydání stavebního povolení a dosáhnout zahájení stavby tolik očekávaného úseku,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková s tím, že pokud se Čermák osvědčí, využije resort institutu zmocněnce i pro další stavby.
Sám Čermák nyní ve velkém rozhovoru pro MF DNES tvrdí, že oficiální post vládního zmocněnce odmítl a je spíš poradcem ve službách státu. „Byl jsem osloven s prosbou, jestli bych byl ochoten pomoct. To jsem přijal,“ říká.
Když jste v letech 2012–2013 řídil ŘSD, vnímal jste už tenkrát desetikilometrový úsek D1 z Přerova do Říkovic jako problém?
Tehdy byl problém v tom, že u Přerova chyběly úseky dva. Intenzivněji jsme se věnovali stavbě Lipník–Přerov, kde jsme se museli vypořádat s průchodem přes popílkoviště. Tento projekt byl v pokročilejším stadiu přípravy. Úsek z Přerova do Říkovic se připravoval standardně, žádné zásadní potíže s ním nebyly. Vybavuji si ho ovšem jako stavbu, které se dotkla úsporná opatření z období ministra Víta Bárty. Z té doby se táhne i změna okružní křižovatky u Přerova.
Poslední úsek dálnice má být obchvatem města. Mluví se o něm už dvacet let, ale začátek stavby se neustále jen odsouvá. Kde hlavně se stala chyba?
Jednou z věcí, která to zdržení způsobila, byl rok 2010, kdy se zadávalo přepracování veškerých projektů a šlo se až do územních rozhodnutí. Nepochybuji o tom, že to bude mít dozvuky ještě dnes. Protože už jsme v pokročilém stavu přípravy, obávám se také, aby během nového územního řízení někdo nezačal zpochybňovat trasování. To vše by stavbu hodně oddálilo. Samozřejmě musím zmínit i problematické majetkoprávní záležitosti, které se určitě budou ještě nějakou dobu řešit.
O změnu trasy dlouhé roky usiluje městská část Dluhonice, na jejímž okraji je dálnice naplánovaná. Opravdu nejde vést D1 jinudy?
Vedení dálnice napadaly nejen Dluhonice, ale i další obce, nicméně finální výstup je takový, jaký je. Upřímně řečeno, v momentě, kdy vyjdete vstříc jednomu, dostáváte se do kolize s představami jiných.
Takže tu diskusi nepřipouštíte?
To ne, diskusi určitě v rámci projednávání nového územního rozhodnutí povedeme. Jen upozorňuji, že nová trasa by znamenala oddálení stavby přibližně o čtyři roky. Z logiky věci bude ŘSD argumentovat ve prospěch stávajícího trasování. Jedním z mých úkolů je ale hledat cesty, jak maximálně vyjít vstříc těm, kterých se dálnice dotkne, a hledat řešení, jak jim ulehčit.
Máte za sebou úspěšné vyjednávání s Ludmilou Havránkovou, farmářkou, která řadu let odmítala prodat státu pozemky potřebné pro dokončení dálnice D11. Jsou tyto zkušenosti přenositelné i na majitelku posledního nevykoupeného domu v Přerově Dluhonicích?
Řešil jsem nejen paní Havránkovou, ale i spoustu jiných věcí – například vyvlastňování nemalého množství domů na I/11 u Třince. Zkušenosti s těmito procesy mám vcelku letité. Jsou hlavně o tom, že s lidmi je potřeba mluvit. Nepostupovat jen stroze úřednicky podle toho, co mi určují vnitřní pravidla, ale hledat řešení, která jsou možná nad rámec standardních postupů, ale v rámci zákona a dalších pravidel.
Co kromě lidštějšího přístupu zabralo u paní Havránkové?
Předně právě to, že s ní člověk strávil nějaký čas, vyslechl její požadavky, diskutoval o nich a společně jsme hledali řešení. Paní Havránkové nešlo o nic jiného, než aby mohla po výstavbě dálnice hospodařit na stejné výměře pozemků.
Sešel jste se už i s majitelkou dluhonického domu?
Ještě ne, ale vím, že jí jde primárně o to, aby mohla zůstat v Dluhonicích. Já to plně chápu. Investor má nějaké možnosti, co může nabídnout sám o sobě, leckde je ale potřeba i intenzivní asistence například města. Budeme muset koordinovat s přerovskou radnicí, jak majitelce domu vyjít vstříc, aby se stavba mohla realizovat.
Proti trase dálnice ale protestuje také spolek Děti Země. Myslíte si, že je možná dohoda i s ním? Budete mluvit s předsedou hnutí Miroslavem Patrikem?
Bude nezbytné s panem Patrikem diskusi vést, i když z předchozích zkušeností vím, že to s ním není jednoduché.
Podle primátora Přerova Vladimíra Puchalského dělají Děti Země obstrukce. Myslíte si totéž?
V některých momentech jsou připomínky Dětí Země oprávněné. Když přijdou včas, beru to tak, že dělají to, k čemu byli zřízeni. Ale někdy jdou za hranu. Důvodem už potom není něčeho docílit, ale zdržovat a v zásadě potrestat stát za to, že jim nevyšel vstříc.
Když vás v roce 2013 odvolával z funkce tehdejší ministr Zdeněk Žák, zdůvodnil to mimo jiné tím, že jste příliš nekonfliktní. Charakterizoval byste se podobně?
Pan ministr tehdy něco říct musel. Tuhle formulaci rozporovat nebudu. Ano, primárně se snažím přistupovat k věcem konsensuálně a hledat řešení, střetové situace mi úplně vlastní nejsou. Střety nikdy nikomu neprospějí.
Původně jste měl být vládním zmocněncem. Proč jste to odmítl?
Funkce nebo posty pro mě nikdy nebyly významné. Navíc si pamatuji, že vládní zmocněnci kdysi bývali jakousi trafikou. Já je za svého působení na ŘSD zrušil, proto mi bylo hloupé stát se jedním z nich.