(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Prověřte, jak získal majetek! Na finanční správu přišlo 1 173 podnětů

  • 106
Už třetím rokem Češi hlásí příjmy, které se nemusejí psát do daňových přiznání. Pokud to neudělají, riskují do budoucna podezření finančního úřadu, zda nenabyli majetek pochybným způsobem. Finanční správa za celé fungování zákona analyzovala 1 173 podnětů na pochybné příjmy. Jen zlomek podezření byl opodstatněný – ve finále správa poslala výzvu, aby prokázali, jak k majetku přišli, jen 27 lidem.

Finanční správa zaznamenala za loňský rok rekordní nezdanitelné příjmy. Češi získali v dědictví, jako dar, prodejem firmy či akcií meziročně o 27 miliard korun víc než rok předtím. Celkem příjmy dosáhly 114 miliard korun.

Za rok 2017 nahlásilo 3 116 lidí příjmy osvobozené od daně ve výši téměř 114 miliard korun. To je za dobu fungování ohlašovací povinnosti rekordní číslo. Týká se to dědictví, prodeje firem a podílů v nich, prodeje akcií či výher v loterii.

Příjmy osvobozené od daně v Česku.

Nejméně spolehlivá jsou udání od veřejnosti, někdy možná vedená závistí. „Skutečnosti pro další postup podle institutu prokazování původu majetku se častěji nepotvrzují u oznámení od veřejnosti již při prvotním prověření,“ uvedla Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství. 

Nejvíce milionových nezdanitelných příjmů nahlásili lidé v Praze, stejně jako v předchozích dvou letech. Šlo o 59 miliard, které získalo 1 239 lidí, tedy v průměru bezmála 48 milionů na jednoho. Nejmenší příjmy bez daně naopak nahlásili obyvatelé Karlovarského kraje – 26 lidí zbohatlo o 368 milionů korun, tedy 14 milionů na jednoho. Čísla za uplynulý rok by měla být konečná. 

Rekordní počet milionářů

Příjmy osvobozené od daně se hlásí nejpozději do začátku července spolu s nejzazším termínem pro daňové přiznání. Rekordní je také počet milionářů, kteří loni nemuseli danit. Šlo celkem o 3 116 lidí, zatímco rok předtím to bylo jen 2 123 lidí. „Na růstu se podílí především mezigenerační výměna a prodej firem podnikatelů z devadesátých let, kteří odcházejí do ‚podnikatelského‘ důchodu,“ uvedl dříve Jiří Žežulka, daňový manažer poradenské společnosti Apogeo. 

Nejvyšší nahlášenou částku za jednotlivce Finanční správa letos přestala zveřejňovat, odvolává se na daňovou mlčenlivost. „Oznámená částka je natolik jedinečná, že by mohla o dotyčném vypovědět tolik, aby mohl být identifikován on nebo transakce. Osvobozený příjem nikdy nebyl považován za potenciální příjem do státního rozpočtu, jedná se o soukromé transakce a nebylo by ve veřejném zájmu zveřejňovat podrobné údaje,“ uvedla Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství (GFŘ). 

V letech 2015 a 2016 nejvyšší částka dosáhla 8,5 miliardy (Plzeňsko), respektive 15,8 miliardy (Praha), což s průměrem v jednotlivých krajích značně zahýbalo. 

Fotogalerie

Pokuta ze nenahlášení

Finančnímu úřadu se nahlašují jen takové příjmy, které stát není schopen dohledat ve veřejných evidencích. Nemá přehled například o prodeji akcií nebo podílů ve firmách, dědictví, darech či výhrách v loterii. Zdaleka ne každý, kdo přijde k nezdanitelným milionům, tak musí věc hlásit. „Většina mých klientů má od daně osvobozené příjmy, které jsou běžně dohledatelné v katastru nemovitostí (prodej bytu, rodinného domu, pozn. red.), nebo jsou nižší než pět milionů,“ vysvětluje daňová poradkyně Hana Procházková z AK Vilímková, Dudák. 

Tomu, kdo příjem nenahlásí, hrozí pokuta až do výše 15 procent z nenahlášené částky. 

Ruku v ruce s přiznáváním nezdanitelných příjmů začal na konci roku 2016 platit také zákon o prokazování původu majetku, který míří na nelegální příjmy. Jakmile Finanční správa nabude podezření, že si někdo žije nad poměry toho, co zdanil nebo co nahlásil jako osvobozený příjem, může dotyčného vyzvat k prokázání, odkud to má. 

Zabývá se ale jen nesrovnalostmi, které přesahují pět milionů korun. Tyto podněty pocházejí z vlastního zkoumání a analýz finančních úřadů a také od veřejnosti a jiných orgánů veřejné správy. Na základě toho jednotliví správci daně dosud vyzvali (informace k 31. červenci) 27 daňových subjektů k prokázání jejich příjmů. 

Prokazování majetku není jednoduché

Obhájit disproporci mezi přiznanými a nahlášenými příjmy a výší majetku se zatím podařilo poplatníkům v pěti případech. „Doložili relevantní důkazní prostředky, například listinné důkazy o darování nebo dědictví nebo svědecké výpovědi,“ uvádí Křehlová z GFŘ. Usvědčen z krácení daně byl v této souvislosti zatím jeden poplatník, kterému byla daň doměřena a vyměřeno penále. Dohromady od něj finanční úřad vybral 325 620 korun. Šetření ostatních případů je v běhu. 

Podle finančních detektivů není prokazování původu majetku jednoduché. „Posouzení možné existence nepřiznaného příjmu odpovídajícího nárůstu jmění, spotřeby a jiných vydání je náročné a zdlouhavé, stejně tak způsob stanovení daně. Nemůžeme tudíž očekávat v poměrně krátkém časovém horizontu rychlé výsledky,“ uvádí Generální finanční ředitelství. 

Povinnost hlášení přitom nejde před rok 2015, takže podezřelý milionář se může odvolat na to, že majetek jako nezdanitelný dar dostal už v minulosti. Bude pak na daňové správě, aby jeho tvrzení vyvrátila.