„Můj boj s bolestí byl tak velký a tak dlouhý, že už na něj nemám dostatek sil,“ přiznává překážkářka.
Vzápětí ujistí, že konec sezony neznamená konec kariéry.
„Sport není jen o výhrách. Je občas i o pádech, ze kterých se musíte zvednout a bojovat dál,“ vyzdvihuje. „Pořád jsem bojovnice. Pořád mám chuť překonávat překážky na dráze i v životě. Budu zpátky.“
Hejnová ukončila sezonu |
Ovšem aby byla zpět i na medailových postech, musí být zdravá. Dlouholeté a stupňující se potíže s achilovkami jsou alarmující.
S trenérkou Danou Jandovou nyní vymýšlejí strategii, jak na ně.
„Pomoci mohou kolagenové injekce. Existuje i možnost oškrábání achilovky, pokud lékaři zjistí, že jde o zánětlivé ložisko,“ naznačuje Jandová. „Nejdříve musíme zjistit příčinu, proč se to vše děje. Kdyby nedošlo k radikální léčbě, hrozí při přetížení achilovek i jejich utrhnutí. Znám to z vlastních zkušeností.“
Trenérka i Hejnová se shodují, že do budoucna potřebuje každodenní péči fyzioterapeuta, kterou dosud ne vždy měla. „To je základ. Jakmile ji nebude mít, je to špatné,“ říká Jandová.
„Je sice ještě brzy na nějaké závěry, ale věřím, že najdeme efektivní způsob, který mi pomůže,“ doufá Hejnová.
Až s odstupem času nyní poodhaluje Jandová zákulisí sezony, v níž chtěly s Hejnovou poprvé vybojovat medaili z mistrovství Evropy.
„Příprava byla až do dubna skvělá a Zuzka měla našlápnuto na světové výkony,“ vypráví. „V Portugalsku výborně trénovala i v tretrách. Všechny tréninkové parametry ukazovaly, že může na pohodu běhat časy kolem 54,30.“
Jenže od konce května se levá achilovka ozývala natolik brutálně, že vůbec nemohla běhat v tretrách.
„V přípravě na mistrovství Evropy jsme musely všechno dělat v botaskách. Zuzka byla strašně pečlivá, obíhala doktory a fyzioterapeuty, pomáhal nám velký tým lidí, i pan doktor Barna a paní doktorka Jílková, každý se jí snažil být nápomocen a Zuzka se zároveň snažila odtrénovat, co mohla. Nechtěla navenek dávat najevo, jak moc ji to bolí. Médiím záměrně neřekla, že je na tom až tak zle. Věřila, že to v Berlíně srdcem urve a výkon ze sebe vydoluje. Bohužel, nestalo se.“
Kotník, jenž je alfou i omegou rychlých časů Hejnové, kvůli bolesti achilovek vůbec nefungoval. Ačkoliv při šampionátu stačil na zlato čas 54,33 a na medaili 55,31, vypadla v semifinále za 56,03.
Ozvaly se názory, že raději neměla do Berlína vůbec jezdit.
„Přesto ani teď nelituji, že jsem startovala. Chtěla jsem to zkusit, pro sebe i pro fanoušky,“ tvrdí atletka.
Trenérka dodává: „Jen tak něco ji nepoloží. Je tvrďák, umí běhat přes bolest. Ale teď si nutně potřebuje odpočinout i její psychika.“
Hejnová se po vyřazení snažila nevnímat negativní reakce na její start. „Po semifinále mi bylo zle, dva dny jsem odpočívala,“ vypráví. „Takže bezprostřední reakce jsem nečetla. Teď dostávám spoustu povzbuzujících zpráv. Od blízkých lidí i od fanoušků. A špatné zprávy nečtu, ani nechci.“
Po loňské chaotické sezoně mnoha změn nebyla ani na dovolené. „Chci, aby odjela v září k moři, dala se do kupy psychicky a měla zase chuť do přípravy,“ říká Jandová. „Pořád může běhat světové časy. Závodnické srdce na to má, testové ukazatele to také potvrzují. Určitě by se nespokojila s časy kolem 57, to by radši skončila. Zuzka vždycky bude chtít vyhrávat, má tu touhu v srdci i v hlavě.“
Hejnová se už minulý týden snažila psychicky odreagovat od přetrvávajících potíží na HESU kempu její sportovní akademie v Sušici. „Pracovala jsem tam s dětmi i s hobby sportovci a měla jsem z toho radost. Díky tomu, že jsem odpočívala, i achilovka se trochu uklidnila,“ líčí.
K práci se svojí akademií chce směřovat i po kariéře. Ta však stále nekončí.
V posledním dějství kariéry Zuzany Hejnové bude chtít vše podřídit dvěma závodům.
Mistrovství světa 2019 v Dauhá.
A olympijské hry 2020 v Tokiu.
Halovou sezonu patrně vynechá. „Na tvrdých halových površích se Zuzce lýtka v tretrách hned zakřečují,“ připomíná trenérka.
Letní světový šampionát se příští rok koná až v říjnu.
„Máme v podstatě rok na to, aby se uzdravila. Což je dost času,“ věří Jandová. O případném vynechání celé příští sezony Hejnová neuvažuje. „Taková varianta by nebyla dobrá. Už jsem jednou zažila, jak těžké je vracet se po vynechání sezony. Musím se udržovat v rytmu.“
