Pracovníci úřadů práce v Moravskoslezském kraji zaznamenali na konci května přesně o 13 819 lidí bez práce méně než před rokem.
„Ke konci května evidovala krajská pobočka úřadu práce v Ostravě celkem 41 976 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o 1 911 nižší než na konci předchozího měsíce,“ řekla Dagmar Habiňáková z ostravského úřadu práce.
Podíl nezaměstnaných tak klesl na 4,8 procenta, po dlouhé době se nezaměstnanost dostala pod pětiprocentní hranici.
Co bylo v roce 1998 problémem, nyní je pozitivní
V samotné Ostravě bylo na konci května v evidenci 14 097 lidí. Zajímavostí je, že stejný počet lidí bez práce byl ve městě i před dvaceti lety.
Tehdejší pohled na nezaměstnanost byl přitom zcela odlišný od toho dnešního. Čtrnáct tisíc lidí bez práce v Ostravě bylo na konci jara roku 1998 bráno jako velký problém.
„Počet lidí bez práce, který v Ostravě nepřetržitě stoupá už od srpna minulého roku, se přiblížil čtrnáctitisícové hranici. Nezaměstnanost tak v Ostravě opět dosáhla rekordní výše a naděje na to, že by se mohla začít snižovat, v následujících měsících není. Máme vyloženě pesimistické prognózy,“ zhodnotil v červnu 1998 "tíživou a velmi naléhavou situaci“ Jiří Krhut z úřadu práce v Ostravě.
Nezaměstnanost klesala v každém okrese
Srovnávat stav v Ostravě před dvaceti lety a nyní však úplně přesně nelze. „Co se týče absolutního počtu lidí bez práce, je situace zhruba stejná, jiný ale byl tehdejší počet lidí žijících v Ostravě i její rozloha. Od té doby do působnosti zdejšího úřadu práce přibyla například Velká Polom, Šenov nebo Vratimov,“ vysvětlila rozdíly mezi dvacet let vzdálenými statistikami Vladana Piskořová z krajského úřadu práce.
Aktuálních 41 976 lidí bez práce je sice dlouhodobý, ale nikoliv absolutní rekord. „Nejnižší čísla máme z června roku 1996, kdy bylo bez práce o něco méně lidí. Současný výsledek se mu blíží, ale ještě jej nepřekonal. Je ale možné, že se tak brzy stane,“ dodala Piskořová.
Nezaměstnanost v květnu klesala ve všech okresech kraje. Meziročně o 2,5 procenta klesl počet nezaměstnaných na Karvinsku. Z loňských 9,7 procenta je letos bez práce už „jen“ 7,2 procenta lidí.
Karvinsko v rámci republiky stále nejhorší
I tak ale Karvinsko stále vévodí krajským i celostátním statistikám. Stejně tak celý Moravskoslezský kraj. Zdejší nezaměstnanost, co se srovnání krajů týče, je nejvyšší v České republice. V Ústeckém, druhém nezaměstnaností nejpostiženějším kraji, je bez práce o jednu desetinu obyvatel méně, tedy 4,7 procenta.
V porovnání okresů se za dominující nezaměstnaností na Karvinsku umístilo na druhé příčce Ústí nad Labem, pak už ale tabulku obsazují Ostrava a bruntálský okres na třetím a čtvrtém místě.
Nelichotivou nejvyšší příčku obsadil karvinský okres i v žebříčku počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Za karvinským 5,7 uchazeče na jedno místo zaostávají druzí Ústečtí dost výrazně, na jedno volné pracovní místo zde připadá „jen“ 4,3 uchazeče.
Celkem úřady práce v regionu evidovaly na konci května 16 855 volných pracovních míst.
