Václav Milík, jenž startoval na divokou kartu, nenavázal na stadionu Markéta na loňskou senzační třetí příčku a dojel se šesti body jedenáctý. Milík začal na břevnovském oválu nulou v rozjížďce, kterou vyhrál Woffinden před Lindgrenem, přesto byl až do posledního vystoupení v základním rozpisu ve hře o postup do semifinále.
Hned druhý start totiž proměnil v tříbodový zisk, když si kromě jiného připsal i Dudkův skalp. Jako klíčová pro celý závod byla však patrně rozjížďka číslo deset, kdy se zdálo, že by se mohl po výjezdu ze zatáčky protlačit na druhou příčku, jenže prostor před ním se zavřel, Milík musel ubrat plyn a opětovně nebodoval.
Dvěma body ze své další jízdy sice při velmi vyrovnaném průběhu závodu ještě oživil postupové naděje, pouze bod díky třetí příčce za Dánem Nickim Pedersenem a Polákem Maciejem Janowskim byl však málo. A právě jednačtyřicetiletý Pedersen, trojnásobný mistr světa, který jel v Praze i se zlomenou rukou, si díky triumfu zajistil postup.
Ze semifinále byl ale Pedersen vyloučen po nezaviněném pádu. Postup si pak v opakované jízdě zajistili Lindgren a druhý Woffinden. Opakovala se i druhá jízda o finále poté, co byl vyloučen Janowski. Dudek ji následně vyhrál před Sajfutdinovem.
Dvaatřicetiletý Lindgren měl jakožto favorit večera sice o něco pomalejší rozjezd a po třech jízdách měl na kontě jen pět bodů, přesto nakonec došel až do finále. V něm se prodral k vítězství v posledních metrech a navázal tak na nejvyšší bodový zisk a třetí příčku z úvodního podniku Grand Prix mistrovství světa z Varšavy.
Zatímco Milík nechtěl své dnešní vystoupení komentovat, Lindgren si díky super rychlému výjezdu z poslední zatáčky mohl vychutnat švédskou hymnu i ohňostroj na počest vítěze. V Praze vyhrál poprvé, dosud nejlépe se mu vedlo v roce 2009, kdy byl druhý za Sajfutdinovem, který tehdy vlétl fantasticky do své první sezony v Grand Prix.
„Právě teď jsem samozřejmě super šťastný. Člověk je šťastný vždy, když vyhraje, ale dnes jsem musel o vítězství tvrdě bojovat. Na začátku se mi až tak nedařilo a bylo to pak tvrdé až do konce, ale zlepšoval jsem se, podařilo se nám pak dobře nastavit motorku a vyhrát takové finále, to bylo něco úžasného. Hned jsem věděl, že jsem těsně vyhrál, ale Patryk si zasloužil gratulaci za celý závod,“ uvedl Lindgren.
„Musíte si věřit a jít odhodlaně do každé jízdy, nepřemýšlet nad těmi předchozími. Celý seriál je hrozně vyrovnaný a máte v něm vynikající soupeře. Je skvělé, že ho nyní vedu, jsem za to moc šťastný, ale na to nelze hledět, musím to brát postupně závod za závodem a vydat ze sebe to nejlepší,“ doplnil Lindgren.
Úřadující mistr světa Jason Doyle, jenž měl po pražských prvenstvích z let 2016 a 2017 možnost napodobit Woffindenův hattrick, v jízdě číslo 7 spadl. Ze sedmého místa sice nakonec postoupil i do semifinále, ale to už bylo jeho konečnou.
Ještě o něco hůře dopadl legendární Američan Greg Hancock, jenž od vzniku Grand Prix v roce 1995 nevynechal jedinou sezonu a čtyřikrát slavil titul mistra světa (1997, 2011, 2014 a 2016). Vítěz z Markéty z let 2007 a 2011 skončil desátý.
Náhradníci pro pražský podnik, jimiž byli čeští plochodrážníci Josef Franc a Eduard Krčmář, do závodu nezasáhli.
Grand Prix České republikyzávod MS na ploché dráze v Praze Finále: 1. Lindgren (Švéd.), 2. Dudek (Pol.), 3. Sajfutdinov (Rus.), 4. Woffinden (Brit.), další pořadí: 5. Janowski (Pol.), 6. Doyle (Austr.), 7. Pedersen (Dán.), 8. A. Laguta (Rus.), 9. Žagar (Slovin.), 10. Hancock (USA), 11. Milík (ČR). |
