Představuje opravdu prezident Zeman bezpečnostní riziko pro Českou republiku, jak shledal senátní bezpečností výbor (více v článku Zeman hájí zájmy cizích států)? Bývalý diplomat Kolář s tímto usnesením souhlasí.
„Dlouhodobě se zdá, že prezident spíše preferuje zájmy jiných mocností než našich spojenců. Jsou mu určitě bližší zájmy Pekingu a Kremlu než zájmy našich občanů. Projevuje se to tím, za koho lobbuje. Nepřísluší jeho úřadu, aby se míchal do kauz a politiky, které jsou v pravomoci někoho jiného,“ prohlásil Kolář v pořadu Rozstřel.
Diplomat pokládá Zemanovy výroky a rozhodnutí za trapné, nedůstojné a ponižující. „Inaugurační projev, chování v případě novičkovu a Skripala. Je to na hraně zájmů České republiky a místy to jde dokonce proti našim zájmům,“ doplnil.
Společný krok západních států k vyhoštění ruských diplomatů je podle Koláře adekvátní reakcí na otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije.
„Pokud se Britové rozhodli ke krokům a požádali o spolupráci i spojence, tak k tomu měli důvody a informace, které není možné zveřejnit. Britové nejsou hysteričtí, sebeneovládající a temperamentní jižané. Velmi váží, co činí, a v mnoha ohledech jsou velice praktičtí,“ popsal Kolář.
„Když vím, jak to v Rusku funguje, nepochyboval bych moc o tom, že přímý pokyn k likvidaci Skripala vzešel přímo od Vladimíra Putina. Mohla to být i dychtivá iniciativa někoho, kdo si myslí, že se v Kremlu zavděčí. Ví to jistě jen britská kontrarozvědka,“ zdůraznil český diplomat.
Něco se u Zemana muselo stát, míní bývalý diplomat
„Kdysi se u Zemana musela stát chyba a nějaký zkrat v mysli. Pamatuji si Zemana jako premiéra. A když si srovnáte jeho výroky tehdy a to, jak se chová dnes, tak musí být jasné, že se tam něco muselo stát. Je tam moment, kdy se to zlomilo, a Miloš Zeman se chová jako jiná osobnost,“ srovnal Kolář. Dodal, že spojenci považují Zemanovo chování spíše jako povyražení popleteného exota a vnímají především kroky české vlády.
Přesto mají ze Zemana a z jeho okolí radost zpravodajské služby ve službách cizích mocností. „Jakkoliv nejsme prezidentský systém, tak má prezident silné postavení a lidé se k němu obracejí s důvěrou. Toto je silná akvizice pro zahraniční služby,“ nechal se slyšet Kolář.
„Mezi lidi se zasazují semínka nejistoty a strachu. Když jsou lidé znejistění, tak se mohou a bát a jsou snadněji manipulovatelní,“ doplnil Kolář.
Američané nakonec uvítali, že se Ryan se Zemanem nesetkal
Bývalý velvyslanec v USA a Rusku promluvil také o tom, zda propuštění Nikulina souvisí s příjezdem šéfa amerických poslanců Paula Ryana do Prahy. Ryan během své návštěvy potvrdil, že se v Česku o ruského hackera zajímal, a věří, že ho Česká republika vydá do USA (více v článku Ryan děkoval za angažmá v NATO, ocenil vyhoštění Rusů, zajímal se o Nikulina).
Ryan se během své návštěvy Česka nesetkal s prezidentem Zemanem. „Pokus o schůzku s prezidentem byl a na žádost nebylo reagováno. Mezitím se prezident několikrát projevil útokem na novináře a nezávislost médií. Američané nakonec byli rádi, že schůzka nebude, a už o to neusilovali. Popravdě nevím, o čem by si ti pánové povídali,“ míní Kolář.
„Chválíme Českou republiku, že v této věci prosazuje principy odpovědnosti a spravedlnosti,“ napsal po vydání Nikulina tiskový úřad Bílého domu (viz článek USA jsou za vydání Nikulina vděčné). Moskva čin označila za „politicky motivovaný“, jehož cílem je podkopat základy vzájemné spolupráce (psali jsme v článku Vydání Nikulina do USA nás pobouřilo, vzkazuje Rusko).
Česko vydalo Nikulina do Spojených států v pátek. Česká policie ho zadržela předloni v říjnu na základě amerického zatykače. Podle amerických vyšetřovatelů se dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox. USA o Nikulinovo vydání požádaly 16. listopadu 2016 stejně jako Rusko, které žádost podložilo zatykačem kvůli údajné internetové krádeži v řádu desítek tisíc korun.
Petr Kolář je český manažer a diplomat, bývalý velvyslanec ve Švédsku, Irsku, USA a Rusku. V roce 2016 zvažoval, že by v prezidentských volbách kandidoval proti Miloši Zemanovi. Nakonec se však v březnu 2017 rozhodl, že o Hrad bojovat nebude.
