Společnost Pasterma vlastní parcely s druhým vrtem minerální vody v lokalitě. „Chceme do dvou let postavit lázeňský relaxačně-rehabilitační komplex s asi osmdesáti lůžky a pětadvaceti zaměstnanci. Máme přislíbené peníze i dohody s pojišťovnami,“ popsal Vladimír Holoubek, jednatel a spolumajitel firmy Lázně Pasohlávky, kolem níž se sdružilo několik podnikatelů, a která má oprávnění čerpat minerální vodu z hlubinného vrtu. Na projektu se kromě Holoubka podílel i architekt Pavel Procházka.
Vlastníkem pozemku s vrtem je firma Pasterma personálně propojená s Lázněmi Pasohlávky. Podnikatelé si sami zajistili veškerá povolení, vymysleli a nakreslili projekt, podali žádost o územní rozhodnutí. Mohli by tak napřesrok začít stavět v areálu bývalého Rohanova statku v centru obce u silnice na Ivaň. Místní sem teď chodí do restaurace a je tu i ubytování.
V novém zařízení by měl odbornou úroveň lázeňské péče zaštiťovat ortoped a rehabilitační lékař Holoubek, jemuž patří polovina firmy Lázně Pasohlávky.
„O stavbu lázní usilujeme už od 90. let, kdy jsme pozemek s vrtem koupili. Náš projekt bude využívat jodosírovou vodu, která léčí pohybové, zažívací či kožní nemoci,“ vysvětlil Holoubek, který v Brně a Židlochovicích provozuje rehabilitační zařízení.
Součástí léčebného pavilonu by kromě bazénů v samostatné hale měla být také restaurace, ubytovací kapacity, bar a relaxační a sportovní vyžití na ploše kolem dvou tisíc metrů čtverečních.
Nebude to zařízení závislé na kraji, ale ten bude muset s novými lázněmi spolupracovat. Majitelé Pastermy totiž mají podepsané memorandum s krajskou akciovou firmou Thermal Pasohlávky na využívání vody z vrtu ve vesnici. Druhý je až u akvaparku za lázeňským poloostrovem, zhruba tři kilometry daleko.
Ani ten Thermal nevlastní, přestože je ve hře stále ještě vybudování velkých lázní pro dva tisíce klientů, jak plánuje čínský developer Risesun.
Do dubna by se měl najít investor nebo kupec
Založení společné firmy však krajští zastupitelé v lednu odmítli a místo toho se rozhodli od začátku února nabídnout přes 222 tisíc metrů čtverečních pozemků k prodeji za 1 700 korun za metr.
„Zatím si o podklady požádali tři zájemci. Naším cílem je zhruba do dubna najít investora nebo kupce, který by v projektu lázní pokračoval,“ popsal předseda představenstva Thermalu Pasohlávky Martin Itterheim a dodal, že se chystá obnovit jednání s Pastermou.
Jenže postavení byť menších lázní asi 350 metrů od druhého zdroje minerální vody v oblasti může znepřehlednit situaci daleko větším projektům - kromě čínského developera chystá pavilon i kraj.
„Myslím, že to bude komplikované. Lázeňská a následná péče, která má být v krajském ústavu, si sice nekonkurují, poptávka po službách v současné době je. Je ale otázka, kolik toho budou chtít financovat zdravotní pojišťovny v jedné oblasti,“ připustil problémy Itterheim.
Pro vedení kraje překvapení
Podle něj je také krajský léčebný ústav s 240 lůžky za zhruba čtvrt miliardy korun stejně připravený jako menší projekt Pastermy. Jen na něj chybí peníze, které chce hejtmanství získat právě prodejem pozemků v Pasohlávkách. Z nich navíc hodlá uhradit dluhy a úvěry akciovky v řádu desítek milionů korun.
Vedení kraje ale o novém, menším projektu dosud netušilo. Náměstkyně jihomoravského hejtmana Taťána Malá (ANO) neskrývala překvapení. „Slyším o tom úplně poprvé a překvapuje mě, že nás o tom obec Pasohlávky jako akcionář Thermalu neinformovala. A to nepochybuji o tom, že vědí, co se u nich děje. Budu se velmi důrazně ptát na důvody, proč to nesdělili představenstvu,“ podotkla Malá.
Vedení obce, která má v krajském Thermalu třetinový podíl, ale oponuje, že v případě Pastermy jde o soukromý projekt, na který nemá radnice vliv.
„Využívají pouze obecní termovod, který propojuje oba termální vrty, ale že bychom s nimi nějak spolupracovali, to ne,“ vysvětlila místostarostka Alena Mandáková (bezpp., za KSČM).
Lázně pod Pálavou na březích nádrže Nové Mlýny za téměř dvě miliardy korun měly podle původních představ kraje zaměstnávat stovky lidí a přilákat tisíce klientů ročně. Když si ale kraj nechal loni v listopadu zhotovit projektový záměr, ukázalo se, že je to pro něj příliš velké sousto. Zastupitelé proto letos v lednu rozhodli, že místo nejistého podniku s čínským developerem, kde by kraj měl malý vliv na rozhodování, raději pozemky prodají. Pokud by se podařilo zpeněžit všechny parcely za odhadní cenu, mohlo by hejtmanství získat kolem 380 milionů korun.
