„Řidičák jsem získal až těsně před odletem do Evropy,“ přiznává zelenáč za volantem, který přitom následující čtyři týdny bude sedlat čtyřlitrový šestiválec Hyundai Genesis, který už třetí sezonu náleží každému nejužitečnějšímu hráči měsíce v Kooperativa NBL.
A Kendrick Ray, aktuálně nejlepší nymburský střelec s průměrem 17,5 bodu, pro tuhle odměnu udělal v listopadu skutečně hodně.
Stál jako jedna z hlavních útočných hrozeb u výher v Pardubicích, doma s Brnem a v Ústí, když vysázel 24, 12 a 24 bodů, a to za velmi krátké časové úseky 21, 18 a 16 minut. Střelecký průměr tak měl v listopadu při necelých 19 minutách 20,7 bodu, k tomu i 5,7 doskoku a skvělou úspěšnost trojek 16/12 (75 procent). Užitečnost 24,7.
Prosazovat se v evropském profibasketbale při necelých 190 centimetrech na křídle není pro něj právě snadné, o to víc při kvalitě a dispozicích borců na jeho pozici v Lize mistrů, kde Ray pro Nymburk doručuje 10 bodů na zápas.
„S mou výškou je to pro každého těžké. Na druhé straně se z toho snažím i hodně těžit. Díky rychlosti a různým uvolněním proti vyšším soupeřům, kteří mě na nohách nestíhají,“ zdůrazní.
Má v tomhle dobrý příklad. O deset let starší bratr Allan Ray při stejné výšce 188 centimetrů stihl i 47 zápasů v NBA za Boston Celtics a pak udělal solidní kariéru v Evropě.
V dresu euroligového Virtusu Řím plnil například roli mentora pro tehdy mladičkého Brandona Jenningse, později působil v Pau-Orthez, Ulmu, v Cedevitě Záhřeb i se ziskem chorvatského titulu a druhého místa v Jadranské lize a ještě letos na jaře zařezával v TED Ankara Kolejliler. Mohl tak mladšímu bráškovi předat řadu cenných rad.
„Poradil mi toho hodně, ale hlavní bylo, abych dělal dál, na co jsem zvyklý, a pořád makal. Říkal, že se mi hodněkrát stane, že se mi nebude chtít, protože budu sám, daleko od rodiny, ale že musím vydržet a bude to dobré,“ říká k pomoci sourozence, kterému při nešťastném zákroku soupeře v poslední sezoně na univerzitě vypadla z oční jamky bulva.
Na pohled to vypadalo hrozivě, ale už za týden bylo vše v pořádku a starší Ray to po sezoně dotáhl až do druhé univerzitní pětky celé Ameriky, aby vzápětí překvapivě nebyl draftován do NBA.
Allan a Kendrick však nejsou jediní Rayové, kteří si v rodině začali s basketbalem. Nenechal totiž chladným ani dalšího bratra a také sestru. Ovšem i přesto, že zkušenější bratr Allan se mihl i pod koši v NBA, má Kendrick jasno o tom, kdo je v rodině nejlepší.
„Musím zvolit sebe. V tomhle si věřím,“ říká poměrně přesvědčivě.
Češi, jak to parkujete? diví se americký nováčekSebevědomí bude Kendrick potřebovat také za volantem luxusní limuzíny, se kterou se chystá vyrážet i do Prahy, za doprovodu některých spoluhráčů. „Je to tu hodně jiné než řídit v Americe. Silnice jsou tu užší, ale celkem to ujde,“ hodnotí své dosavadní zkušenosti Ray, který se však nad jednou věcí stále hodně podivuje. „Parkování, to je tady šílené. Řidiči tu zaparkují, kde je napadne, zastaví klidně našikmo přes dvě místa najednou a prostě odejdou,“ kroutí hlavou chlapík, který v případě tuzemských nesnází překvapivě nevolá českým spoluhráčům, ale kolegovi ze svého newyorského rodiště Eugenu Lawrenceovi. Pokud by se chtěl dozvědět ještě víc o složitostech života amerických basketbalistů v Evropě, mohl by si prolistovat knižního průvodce, jejž právě pro hráče působící v zahraničí před časem vydal nynější pardubický kormidelník Levell Sanders. „Ještě jsem o té knize neslyšel, ale zajímala by mě.“ Kendrick Ray však není živ jen basketbalem. Jako své zájmy a koníčky uvedl paintball, turistiku a jógu. Zatímco k paintballu se se spoluhráči ještě nedostal, pochůzek po Praze už absolvoval řadu. Vyrazil třeba na Petřín a po hlavním městě už při její návštěvě provedl i přítelkyni. „A jóga? Tu provozuju každý večer, než jdu spát. Sleduju různá videa na YouTubu a hodně mi to pomáhá,“ podotýká střelecky disponovaný jogín. |
