1. Proč bitcoin tak strmě roste?
Na stole jsou dvě varianty. Ta chmurnější hovoří o tom, že velké hurá kolem bitcoinu připomíná investiční bublinu, která splaskne. I zatvrzelí kritici začínají přiznávat, že bitcoin je reakce na měnící se svět, ve kterém si o svůj podíl na fungování řekly nové technologie a v jejich pozadí i decentralizované měny. Za raketovým růstem stojí rostoucí počet drobných investorů, ale především fakt, že kryptoměnám začínají věřit i zavedené finanční instituce, které plánují svým klientům umožnit obchodování vkladů na bitcoin. Do bitcoinu navíc vstupují i větší hráči, kteří dodávají kryptoměnám legitimitu.
Bitcoin pokořil hranici 10 tisíc amerických dolarů. (29. listopadu 2017)
2. Nejedná se tedy pouze o trend?
Zdolání hranice 10 tisíc dolarů dělá z bitcoinu vlajkovou loď kryptoměn. V momentě, kdy se stane běžnou součástí finančních vkladů, jako jsou dnes třeba účty, bude růst i poptávka po tom měnu vlastnit. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvádí, že první globálně známou a nejrozšířenější kryptoměnu lze vnímat jako vstupenku do měnícího se světa platebního styku.
Platí, že prvotní investoři na distribuci bitcoinů mezi běžnější uživatele dobře vydělají. V druhé fázi bude následovat širší uplatnění kryptoměn pro platební styk. Na ten zareagují prodejci, kteří budou platby ve virtuálních měnách přijímat. V neposlední řadě budou digitální platidla používat lidé pro vzájemné transakce.
3. Není tak velký růst škodlivý?
Bitcoin se doposud více než jako prostředek směny chová díky prudce rostoucí hodnotě spíše jako komodita, vklad s extrémně rychlým zhodnocením či investice. Hodnota bitcoinu stoupla za poslední dva týdny o 50 procent. Pro platební styk tak logicky raději zvolí klasické peníze, jejichž hodnota se příliš nemění.
Vedle bitcoinu však vznikají a rostou i další virtuální měny, jako IOTA nebo Litecoin. Ty lze vnímat jako prostředek ke zkrocení příliš silného bitcoinu. Opět platí, že v momentě, kdy se kryptoměny rozšíří, lidé je ve větší míře začnou používat jako platidla. Ty hodnotnější z nich mohou fungovat jako investice či vklady. V současnosti existuje více než 1 300 virtuálních měn a vznikají nové. Jejich držitelé je mohou směňovat mezi sebou nebo převádět na tradiční platidla.
4. Překotný růst zpravidla předznamenává bublinu a ještě větší pád. Hrozí bitcoinu propad a znehodnocení investic?
Efekt bubliny, tedy nadhodnocení bitcoinu, nelze vzhledem k překotnému vývoji posledních dnů vyloučit. Téměř jistě dojde k určité stabilizaci ceny bitcoinu směrem dolů, a to až v rámci tisíců dolarů za bitcoin. Hranice 10 000 dolarů a vstup zavedených finančních institucí do světa kryptoměn a stoupající počet držitelů bitcoinu nasvědčují, že se o jednorázovou bublinu nejedná.
5. Kryptoměny jsou trnem v oku centrálních bankéřů. Jak na ně budou reagovat?
Centrální banky často tvrdí, že bitcoin je zatím příliš malý. Jeho tržní kapitalizace se nyní pohybuje kolem 190 miliard dolarů, což odpovídá téměř celému HDP Česka. Celosvětový hrubý domácí produkt se blíží 180 bilionům dolarů. Objem bitconů a potažmo všech virtuálních měn v oběhu nemá na hodnotu tradičních měn zatím vliv. Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje na to, že se jedná o dočasný jev.
Centrální banky, které bitcoin v minulosti označovaly za okrajovou záležitost, nyní začínají svůj názor přehodnocovat. Prezident Federální rezervní banky v New Yorku William Dudley včera pro server CNBC uvedl, že Americká centrální banka (Fed) uvažuje o vytvoření vlastní digitální měny. Obdobně se začínají vyjadřovat i představitelé dalších centrálních bank. Kryptoměny konkurují měnám vydávaným tradičními bankami. Banky je však vzhledem ke své nezávislosti nedokážou nijak regulovat.
