Publikace Žďárský uličník se zabývá historickým místopisem Zámku Žďár. Ten býval až do roku 1949 samostatnou obcí. Teprve poté se přičlenil k městu Žďár nad Sázavou.
Pracovník Regionálního muzea Miloslav Lopaur publikaci napsal společně s archivářkou Janou Fuksovou, památkářkou Silvií Jagošovou a kolegou historikem Stanislavem Mikulem.
„V půlce jsem zjistil, že to sám nezvládnu. Každý z nás dal dohromady nějaké informace a témata, kterých bylo víc než sto,“ oceňuje Lopaur pomoc kolegů.
Žďárský klášter byl duchovním a kulturním centrem rozsáhlého území, přesto v mnoha ohledech jeho historie zůstávala neprobádaná. A autorům se nyní daří díky bádání v pramenech měnit tradované omyly nebo upřesňovat fakta.
Ze špitálu se stala drůbežárna, z prelatury mnišská lázeň
„Například hostinec U Tří hvězd se tak patrně nikdy nejmenoval. Německý název mluvil o hvězdě v jednotném čísle - Sternwürthaus,“ uvádí jeden z příkladů Miloslav Lopaur.
A hned doplňuje další: „O jednom objektu za dnešním rybníčkem u cukrárny se dosud mluvilo jako o špitálu pro přestárlé úředníky. Ale byla to drůbežárna, která dodávala pro vrchnost.“
Autoři také zjistili, že takzvaná letní prelatura (dnešní zámeček - pozn. red.) na břehu Konventského rybníka nikdy nebyla sídlem opata a název je tedy chybný.
„Objekt sloužil pro účely konventu, tedy řeholníkům, ale nikoliv opatovi. Označoval se jako letní sál a mohl fungovat i jako mnišská lázeň, protože jsme narazili na popis plechových vodních kohoutků. Suterén budovy využíval konventní pekař,“ vysvětluje historik.
Do Žďáru vedou stopy mimo jiné i knížete Metternicha
Po zrušení kláštera budovu využívala po tři generace rodina Hafenbrädlova. „František Ignác Hafenbrädl patřil mezi největší výrobce tabulového skla. Jeho prasynovcem byl Alexander hrabě von Hübner - ministr policie, jehož biologickým otcem byl kníže Metternich. Jak je vidět, ve Žďáře se v mnoha případech zdejší příběhy proplétaly s velkými dějinami,“ podotýká Lopaur.
Množství informací a obrazového materiálu se rozrostlo natolik, že se tvůrci knihy rozhodli rozdělit druhý díl do dvou částí. Ten první, který vyšel na začátku listopadu, popisuje osudy někdejšího kláštera a nynějšího zámku. Druhý díl by měl vyjít na jaře 2018 a bude se věnovat zástavbě obce Zámek Žďár - tedy i Tálskému mlýnu nebo Starému a Novému dvoru.
„Běžní zájemci dosud čtou mnohdy padesát až sto let staré informace od Drože nebo Zemka s Bartuškem. Tak jsme si řekli, že jim zpřístupníme ty nové,“ popisuje Miloslav Lopaur.
