„Bylo to nejlepší utkání, které jsme odehráli v Evropské lize,“ pochválil Páník hráče.
Jste zklamaný, že jste nevyhráli, nebo pyšný na hru týmu?
Jsou to smíšené pocity. Že jsme nezvítězili, mě mrzí. Ale už jsme dali aspoň první gól. Udělali jsme všechno proto, aby tři body zůstaly u nás doma. O víkendu jsme jeli do Dánska, takže jsme perfektně znali způsob jejich hry. Neodklonili se od něho. Hráli kolmice středem, nebo lehké překopnutí zóny. Hráči byli výborně připravení mentálně, silově, kondičně, takže zápas zvládli od první minuty. Kdybychom dali po průniku Vukadinoviče z pravé strany gól, tak bychom utkání dohráli do vítězného konce. Dovolím si tvrdit, že jsme byli o kousíček lepším týmem. Jednou nám prolezli středem a bohužel z toho byl gól.
Zatímco úvodní duel skupiny s Tiraspolem poznamenala nervozita, proti Kodani nastoupili hráči sebevědomě. Vnímal jste před zápasem, že si věří?
Když jde prvňáček do školy, také se bojí, co ho tam čeká. Za půl roku mu učitelka hrozí, že mu dá poznámku. Také jsme se rychle otrkali. Tentokrát to bylo na pochvalu, ne na poznámku.
Jak moc ovlivnila zápas mlha, která ho na 20 minut přerušila?
Pro všechny je to stejné. Nejhorší to mají pomezní, kteří těžko dohlédnou na druhou stranu. Pak si to musí uhlídat sám hlavní. Ale jsem rád, že se to dohrálo. Páteční dohrávka by byla komplikací, protože v neděli hrajeme ligový zápas. A nejsou termíny, jsme v obrovském časovém tlaku. Hrajeme co tři dny. Je to sprint. Vidím ale, že hráči to mají rádi. Takhle se hraje evropský fotbal. Hráči jsou jak letadlo. To vydělává prachy, když je ve vzduchu. Hráči mají hrát, když ty peníze berou. Je to velký fotbal. Ne že si jdou jednou za týden kopnout a mezitím si zatrénují.
Co znamená výsledek pro vývoj skupiny?
Je to otevřené, protože také druhý zápas skončil remízou. Kdo v odvetách dvakrát vyhraje, postoupí.
