„Snažím se přeorientovat na post, kde jsem, a neřeším, jestli je to tam, nebo tam,“ prohodil Vraštil. „Stopera jsem hrál celou moji krátkou kariéru. Návyky v sobě furt mám, oproti kraji to velký rozdíl není.“
Jako by mu staronový post svědčil. V úvodu duelu proti Vítkovicím se trefil hlavou po Pilíkově rohu. Obrana, které při absenci zraněného Pavlíka a reprezentujícího Kijanskase šéfoval tmavovlasý mladík, si vysloužila decentní pochvalu od nového trenéra.
„První poločas jsme byli dobře zkonsolidovaní, i když jsme soupeře pustili do brejků,“ podotkl Pivarník. „Ve druhém poločase vázla organizace, mužstvo nehrálo kompaktně.“
To už Vraštil pobíhal podél pravé lajny, kam se po změně stran posunul. Že by se stoper Vraštil, jehož bývalý kouč Svatopluk Habanec převychovával na beka, natrvalo vrátil na svoje místo?
„To je mi jedno. Jsem součást týmu a chci, aby ten fungoval,“ sdělil Vraštil, jenž zároveň přiblížil, co nový kouč stihl během dvou tréninků. „Snažil se nám vštípit nějakou svoji filozofii, jakou chce hrát a co po nás bude chtít. Tréninky byly hodně taktické.“
Pivarník totiž chce být pro soupeře méně čitelný. „Chceme být variabilní - buď 4-1-4-1, nebo 4-2-3-1. Ještě si to musíme ukázat.“
