Ačkoli v Česku se mluví často o podávání hromadných žalob, ve skutečnosti žádný takový nástroj neexistuje.
Některé právní kanceláře se sice snažily shromáždit „poškozené“ například v případě bankovních poplatků, skupinová žaloba ale podána nebyla. Nespokojenost klientů se nakonec řešila individuálním podáváním žalob, které příslušné soudy na dlouhou dobu zahltily.
Navíc každý, kdo instituci žaloval, zaplatil na soudních poplatcích stovky až tisíce korun, což odradilo zákazníky, kterým vznikla menší škoda. I proto se ministerstvo spravedlnosti rozhodlo prosazovat institut hromadné žaloby.
„Výrazným způsobem se tím ušetří náklady na straně žalobců (jeden soudní poplatek, jeden znalecký posudek, jeden advokát), na straně žalovaného (nebude muset hradit náklady řízení stovkám žalobců, náklady protistrany pokryje odměna advokáta) i na straně státu,“ zdůvodnil resort v návrhu věcného záměru.
Spravedlnost hledají v Nizozemsku
Ministerstvo úsporu dokládá i na hypotetickém příkladu podání žaloby proti automobilce Volkswagen.
V Česku bylo prodáno 165 tisíc aut s nainstalovaným podvodným softwarem. Pokud by každý majitel vozu podal sám žalobu, tak by prý stát za provedení řízení zaplatil téměř 900 milionů korun. Naopak kdyby se celá kauza řešila jednou hromadnou žalobou, vyšlo by to pouze na necelých třicet tisíc korun.
Vzhledem k tomu, že v Česku možnost hromadné žaloby neexistuje, přidali se někteří poškození k hromadné žalobě v Nizozemsku.
Právě aféra Dieselgate je podle právníka Petra Němce důkazem, že hromadné žaloby pomáhají lidem domoci se spravedlnosti a tlačí na firmy. Odškodnění se prý totiž dočkali zákazníci v Brazílii, ve Španělsku nebo ve Spojených státech. „Neodškodnili spotřebitele v Česku. V čem je ten případ jiný?“ uvedl Němec s tím, že hromadná žaloba je právní nástroj, který umožňuje na firmy vyvíjet nátlak.
Mluvčí České obchodní inspekcí (ČOI) Jiří Fröhlich však upozornil na to, že podávání individuálních žalob může být nepraktické. „Soud pak může věci posuzovat společně, ale vydá pak každému zvlášť rozsudek. Pokud by bylo možné, aby v budoucnu někdo vystupoval jménem celé řady poškozených spotřebitelů ve stejné věci, jeden rozsudek by pak měl dopad na všechny stejně,“ sdělil serveru iDNES Fröhlich s tím, že dle ČOI má ale tento záměr pro spotřebitele smysl a je to cesta správným směrem.
Hrozí zneužití?
Naopak před zavedením hromadných žalob, respektive před jejich zneužitím, varoval Tomáš Palla ze Sdružení obrany spotřebitelů - Asociace. „Abychom se nedostali do situace, kdy se toho chytnou některé advokátní kanceláře a budou se snažit klienty manipulovat, aby se jim přihlásili do hromadných žalob,“ sdělil své obavy Palla serveru iDNES.cz.
Právník přitom bude skutečně motivovaný, aby ve sporu zastupoval co nejvíce poškozených. Protože v případě úspěchu mu bude odměnou podíl z vysouzené částky, místo běžné částky podle tarifu. Sám by měl také financovat náklady na kolektivní spor.
Z návrhu ministerstva pak vyplývá, že člen skupiny by mohl z řízení vystoupit, nemohl by sice vzít žalobu zpět, ale měl by právo být u soudu slyšen. Jednotliví členové by pak mohli se soudem komunikovat prostřednictvím zástupce skupiny nebo právníka.
Chybějící úpravu institutu hromadné žaloby před časem kritizoval Ústavní soud. Figuruje také v předvolebním programu několika politických stran. Ty z nich, které se dostanou do Sněmovny, by pak měly rozhodovat o schválení návrhu zákona.
