Služba Poplatkyzpet.cz včera oznámila, že prvních 35 tisíc klientů podalo na banky žaloby. Jaká bude reakce bank?
Banky to nevnímají jako konflikt mezi sebou a svými klienty, ale jako právní konflikt mezi svým výkladem práva a účelovými tvrzeními, která veřejnosti prodávají právní kanceláře, jež organizují hromadné žaloby. A nutno dodat, že banky se s jejich právním výkladem neztotožňují.
Na soud se kvůli poplatkům za úvěr obrátilo 35 tisíc klientů bank |
Hrozí něco klientům, kteří se zapojí do hromadných žalob? Třeba v budoucím vztahu s bankou?
Zcela jistě ne. Pokud má klient pocit, že má bránit svá práva, tak je v pořádku, že to činí. Hrozí jim ovšem úhrada soudního poplatku, o který mohou přijít, pokud soud nevyhrají.
Zatím je skóre u soudů 1:1, klient Hypoteční banky s žalobou uspěl, klient ČSOB ne.
Podle našeho názoru existuje velké množství soudních rozhodnutí ve prospěch bank, protože banky se dříve v tisících sporech obracely na soudy, pokud jim klienti nespláceli hypotéku či spotřebitelský úvěr. Součástí žalované částky byly také poplatky a soudy je běžně bankám přiznávaly. To vytváří stabilní judikaturu v této věci.
Za pravdu klientovi však dal také finanční arbitr.
Těžko to lze komentovat, když ještě není písemné odůvodnění. A rozhodnutí není pravomocné.
Jsou banky schopny se administrativně hromadným žalobám ubránit?
Soudy budou rozhodovat jednotlivě a jsem přesvědčen, že banky budou umět hájit svá práva. O hrozbě hromadných žalob navíc vědí z médií již od února letošního roku.
Pokud klienti vyhrají, co to udělá s trhem? Zvýší se úroky?
V Německu či na Slovensku, kde se poplatky spojené s úvěrem neúčtují, rozhodně nedošlo ke zlevnění úvěrů. Na ceny má vliv hlavně konkurence, banky už mnoho poplatků zrušily nebo nabízejí alternativu s poplatkem i bez. Rozhodnutí proti poplatkům ovšem zanáší nejistotu do celé české ekonomiky. Jde o to, zda se mají plnit smlouvy, které byly řádně uzavřeny a podle nichž bylo plněno. Všichni účastníci trhu, kteří aplikují nějaké dvousložkové ceny nebo mají určitý paušál, mohou být znejistěni, že je v budoucnu bude někdo žalovat, až se mu určité ustanovení znelíbí. Proč se třeba nežalují řidiči taxi, když u nich platíte sazbu za nástup a zároveň za kilometr? Zatím to každému připadá normální.
Část žalob ovšem pochází z doby, kdy banky plošně poplatek účtovaly a alternativ bez poplatku bylo minimum.
Ale existovaly. Produkt hypotéky bez poplatku je na trhu tuším sedm let. Navíc obvodní soud, jenž dal za pravdu ČSOB, zdůraznil, že klient nebyl nucen smlouvu uzavřít, a že se tedy smlouva má plnit. Dobrovolně vstoupil do vztahu důvěry s bankou a zpochybňovat zpětně rozhodnutí učiněné o svobodné vůli správné není. Právníci zastupující klienty také často komunikují názor německého soudu. To je ale z našeho pohledu matoucí.
Proč?
Německý soud rozhodoval na základě německé legislativy, která jde nad rámec evropské legislativy. Je přísnější. Přenositelnost do ČR tak není žádná. Evropský soudní dvůr zase zvažoval rumunský zákon, ve kterém se úvěrovým institucím výslovně umožňuje vybírat "poplatek za správu úvěru". A uvedl, že není v rozporu s evropskou legislativou. Navíc zákon o spotřebitelském úvěru definuje RPSN a říká, z čeho se skládá - a jednou položkou je i náklad na vedení úvěru. Nová směrnice o hypotékách, která také zavádí RPSN, je opět jednou z částí nákladů na vedení úvěrového účtu. Proč by tedy mělo být takové ujednání neplatné?
Vstupujeme v Česku do nějaké nové éry, kdy budou spotřebitelé více firmy žalovat? Už vznikají specializované firmy.
Neplatí u nás precedenční právo a soudy budou vždy rozhodovat individuálně. Na sdružování klientů není nic špatného, ale bylo by nešťastné, abychom si jako v USA zvykli na to, že děláme hromadné žaloby a žalujeme kdykoliv a cokoliv. Ekonomiku tam drží více v ruce soudy a právníci než konkurence na trhu.
