Konfiskaci volebních uren zmínila Sáenzová jako jednu z možností, jak zabránit hlasování o nezávislosti Katalánska, v pondělí v rozhovoru se španělským rozhlasem Cadena SER.
„Pokud dojde k vládní ofenzivě a zabaví urny, potom zmobilizujeme občany,“ prohlásila šéfka parlamentní frakce aliance Společně pro Ano (JxSí) Rovirová. Informoval o tom deník El País.
Také katalánský ministr zdravotnictví Toni Comín pohrozil občanskými nepokoji, pokud Madrid bude bránit konání hlasování o nezávislosti autonomní oblasti Katalánsko. „Lidé nezůstanou doma. Musíme zabránit represím od úřadů a bude-li to nutné, občanská společnost se zmobilizuje,“ uvedl Comín.
Vicepremiérka Sáenzová podle listu El País rovněž pohrozila katalánskému premiérovi Carlesi Puigdemontovi, že může být zbaven úřadu. „Vláda neavizuje, ale koná,“ uvedla Sáenzová. Dodala, že pozastavení výkonu funkce katalánského premiéra Puigdemonta legislativa umožňuje.
Nad konáním referenda o nezávislosti Katalánska, které podle Madridu odporuje španělské ústavě, visí otazník. Katalánská vláda avizovala, že se bude konat 1. října. Zatím ale stále není přijat zákon o jeho vyhlášení a konání. Ve středu začíná plenární zasedání katalánského parlamentu, na němž se separatistické strany chystají odhlasovat změnu jednacího programu a zákon o referendu a o přechodu k nezávislosti předložit k hlasování. Strany, které jsou proti nezávislosti – katalánští socialisté (PSC) a Ciudadanos (Občané), už oznámily, že se hlasování nezúčastní. Separatisté ale mají dostatek hlasů proto, aby zákon o referendu přijali.
Šéf PSC Miquel Iceta před několika dny prohlásil, že pokud vláda vyhlásí referendum o nezávislosti, vyzve příznivce své strany a občany obecně, aby se hlasování neúčastnili.
Španělský ústavní soud už v minulosti anuloval několik rozhodnutí katalánského parlamentu ohledně referenda, včetně rezoluce z listopadu 2015, která plebiscit požaduje. Také letos v únoru ústavní soud pohrozil katalánským představitelům, že uspořádáním referenda se vystaví trestnímu stíhání. Podobně jako už kvůli hlasování o nezávislosti z roku 2014 potrestal tento soud, i katalánský nejvyšší soud, několik členů tehdejší katalánské vlády dočasným zákazem politické činnosti.
Předchozí plebiscit uspořádala katalánská vláda v listopadu 2014, oficiálně šlo ale o nezávazné hlasování, protože referendum předtím zakázal ústavní soud. Pro nezávislost na Španělsku se tehdy vyslovilo zhruba osmdesát procent hlasujících, účast ale činila jen asi čtyřicet procent.
Katalánci jsou ohledně odtržení svého hospodářsky silného regionu od Španělska dlouhodobě rozděleni zhruba půl na půl; v poslední době ale převažují spíše odpůrci takového kroku. Spory ohledně referenda sílí nyní nejen mezi veřejností, ale i mezi politiky. V červenci premiér Puigdemont oznámil výměnu tří ministrů své vlády právě kvůli nejednotě v této záležitosti.
