Účastníci této, podle listu ABC neobvyklé, akce nesli španělské i katalánské vlajky a hesla jako „obnovit svobodu, demokracii a soužití“ nebo „Barcelona navždy španělská“. Údaje o počtu účastníků se různí. Podle organizátorů manifestace Katalánské občanské společnosti se sešlo asi patnáct tisíc lidí. Městská policie počet demonstrantů odhadla na šest a půl tisíce.
Katalánský parlament, v němž mají většinu separatistické strany, v listopadu 2015 schválil rezoluci požadující referendum o nezávislosti Katalánska. V další rezoluci, z loňského října, katalánští poslanci odhlasovali, že by se plebiscit měl konat nejpozději letos v září. Obě tyto rezoluce posléze anuloval španělský ústavní soud.
Vláda v Madridu snahy Katalánska o samostatnost dlouhodobě odmítá s tím, že to odporuje španělské ústavě.
Před soudem už také stanulo několik katalánských politiků kvůli hlasování z roku 2014. Katalánskému expremiérovi Arturu Masovi tento měsíc katalánský nejvyšší soud zakázal na dva roky vykonávat politickou činnost. Kratší tresty dostaly i dvě exministryně katalánské vlády.
Mas a dvě ministryně byli odsouzeni za to, že v listopadu 2014 ignorovali zákaz španělského ústavního soudu o referendu a uspořádali v Katalánsku nezávazné lidové hlasování. V něm se pro nezávislost vyslovilo asi osmdesát procent hlasujících, účast ale činila jen zhruba čtyřicet procent.
Podle průzkumů jsou Katalánci ohledně odtržení dlouhodobě rozděleni zhruba půl napůl. Mnozí si stěžují, že jejich bohatý region, produkující zhruba pětinu španělského HDP, odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic.
