V sobotu 26. srpna a o den později v neděli přijdou velké chvíle Josefa Dostála. V Račicích v Ústeckém kraji na mistrovství světa bude útočit na medaile. Zúčastní se pětisetmetrové distance a kilometrového závodu. Na kilometru slavil před třemi lety zlato, před dvěma stříbro. A co letos?
„Dávám si nejvyšší cíle: dvakrát vyhrát,“ řekl v diskuzním pořadu Rozstřel na iDNES.tv.
S moderátorem Vladimírem Vokálem se sešel v Račicích, tedy na místě činu. Bylo na něm patrné, jak se na kanoistický svátek těší - i když je na místě připomenout, že on rychlostní kanoista není, on je kajakář. Zároveň bylo na Dostálovi zjevné, jak moc chce uspět a jak moc svému cíli obětuje.
Zatímco Martin Fuksa, další z medailových nadějí, se na červencovém kontinentálním šampionátu blýskl zlatem, stříbrem a neoficiálním světovým rekordem a na Račice se několik týdnů chystal ve vysokých nadmořských výškách u bulharské přehrady Belmeken, Josef Dostál mistrovství Evropy vynechal a „jen“ trénoval. Neskutečně dřel.
„Tři dny tréninku v Račicích, pak den volna v Praze,“ popsal svůj cyklus, jenž se opakuje. Když po třech dnech plného nasazení může vydechnout, užívá si lidí kolem sebe i samoty v přírodě. A také absolvuje mediální povinnosti. Rozhovory, tiskové konference, fotografování. „Vysiluje to,“ přiznal v Rozstřelu.
Co ho vysiluje, jsou i tréninky. Takto popsal svůj den: „V deset mi začíná hlavní trénink na hodinu a půl. Jezdím rychlejší úseky s delší pauzou a větší intenzitou, jsou to takové zvracecí tréninky,“ řekl. Ano, zvracecí. Josef Dostál dělá nesmírně vysilující sport.
Pauza ve čtyřkajakuČtyřiadvacetiletý Dostál patří k velkým postavám současného českého sportu, a to nejenom vzrůstem. Kromě tří individuálních medailí z vrcholných podniků se pyšní i úspěchy se čtyřkajakem - na kilometru bral na olympiádách v Londýně i v Riu bronz, na mistrovství světa v Moskvě (2014) zlato, v Miláně (2015) pak bronz. Ve čtyřkajaku si ale Dostál dal dva roky pauzu. "Rozhodl jsem se vystoupit, neviděl jsem v tom takovou perspektivu, dokázali jsme skoro všechno," přiznal v Rozstřelu. "Čím víc se zlepším v singlu, tím víc budu platný ve čtyřkajaku," věří. Zlato z olympiády v Tokiu za tři roky, to je onen cíl. |
Vážně nevážně říká: „Svému sportu jsem obětoval několik snídaní a obědů, které skončily v kanále. Když jedu naplno s krátkými pauzami, tak to vyhodím.“
Odpolední tréninková část už zvracení a mdlobné stavy nepřináší. „To už jezdíme nižší intenzity, delší úseky s kratšími pauzami, aby se člověk srovnal a dostal do ideálního záběru. Pak jdeme do posilovny nebo běhat.“
Stojí mu za to ta dřina? „Já sportem žiju. Když ujíždím soupeřům, je to droga. Jednou to člověk zažije a chce to znovu a znovu,“ rozplývá se.
Nejednoho fanouška napadne, že kanoistika je vlastně sportem trochu přehlíženým. Sponzorsky není tak atraktivní a že by se závodníci zabezpečili na celý život? Kdepak. „My sport pro prachy neděláme,“ odmítá Dostál. I proto myslí na budoucnost. Na Vysoké škole chemicko-technologické studuje potravinářství. Proč si zvolil zrovna tento obor? „Mám rád jídlo, tak proto,“ směje se.
Že má rád jídlo, mu věřit lze. Ale že by se přejídal? Jedl sladké? Nezdravé? Ne. Je to hora svalů. „Vypadáme jako chodící trojúhelníky na dvou tyčkách,“ žertuje Dostál. „Nohy moc neposilujeme.“
Uspěje tedy na domácí půdě? V Česku se elita rychlostní kanoistiky a kajakářů sejde po takřka šesti desetiletích, šampionát začíná ve středu 23. srpna.
Podívejte se na celý záznam Rozstřelu s Josefem Dostálem:
