Nový sklad za zhruba 116 milionů bude stát v městské části Hejčín, vejde se do něj kolem 1,8 milionu knih. Hotový by měl být do konce příštího roku. Vědecké knihovně velice pomůže, celé roky bojuje s nedostatkem místa pro své svazky, kterých má dva miliony.
Její fond se navíc každý rok rozrůstá o zhruba 30 tisíc položek, které do Olomouce putují díky právu povinného výtisku. Sklady tak má knihovna ve městě rozeseté neprakticky na 7 místech, některé si pronajímá.
„Místo na knihy máme ve stávajících objektech maximálně na jeden rok a pronajímat si další prostory by bylo velmi neefektivní. Takto budeme moci finančně nevýhodný pronájem opustit. Především ale fondy poprvé v historii knihovny přestěhujeme do vhodných klimatických podmínek,“ vyzdvihl zástupce ředitelky vědecké knihovny Miloš Korhoň.
Nákladní auta odvezou knihy nejen z červeného kostela, ale i ze Sokolské a Ostružnické ulice či z lazeckého areálu firmy Grios, původně Kovo-dřevo. Dohromady půjde o zhruba milion a čtvrt svazků.
Zbytek kapacity hejčínského úložiště bude rezerva do dalších let, navíc se dají na tamní pozemek přistavět další skladové bloky. Celkem by tu knihovna mohla v budoucnu mít přes tři miliony knih.
Kostel doplní moderní přístavba inspirovaná gotikou
V historii někdejšího evangelického svatostánku z roku 1902 by se díky tomu mohla začít psát nová kapitola plná koncertů či výstav. Zázemí návštěvníci najdou v moderní přístavbě inspirované ostrými gotickými rysy kostela, jeho zadní stranu propojí v Bezručově ulici se sousedním ředitelstvím knihovny.
Fotogalerie |
Autorem přístavby je architekt Miroslav Pospíšil z olomouckého Ateliérur. Pro hejtmanství, jež je zřizovatelem knihovny, vypracoval se svým týmem už několik vizualizací. Podoba stavby se vyvíjela, teď dospěla do přelomového bodu.
„U této varianty máme na rozdíl od předchozích studií kladné stanovisko Národního památkového ústavu. Je to konečná podoba. Je přijatelná jak pro památkáře, tak i pro investora a nás projektanty,“ říká Pospíšil.
Na stavbě přibylo prosklených stěn, zachovají průhled mezi Bezručovou a Tylovou ulicí. „Stavba se odlehčila,“ podotýká architekt.
Uvnitř bude reprezentativní foyer, které dnes knihovně chybí, a především šatna či toalety pro návštěvníky akcí v kostele. Na koncert vážné hudby jich do chrámové lodi může přijít kolem dvou set.
Proměny se dočká i okolí chrámu
Vcházet sem budou z přístavby přes zadní vchod svatostánku. „Ten hlavní zůstane samozřejmě zachovaný. Ovšem při kulturní akci by tento vstup u hlučné silnice a tramvajové trati nebyl dobrý kvůli shromažďování lidí,“ uvedl již dříve Pospíšil.
Kromě přístavby je důležitá proměna okolí chrámu. Dnes ho od chodníku a ulice odděluje kovový plot. V budoucnu by měl zmizet.
„Rádi bychom kolem kostela vytvořili nový komorní veřejný prostor. Jde nám o to, aby se vrátil a zapojil do třídy Svobody,“ popsal Pospíšil. Mohlo by tu tak být posezení či zahrádka kavárny.
Konečná podoba pozemku se bude ještě upřesňovat, stejně jako výběr materiálu, jenž zvenku pokryje stěny přístavby. Pospíšil nyní uvažuje o tmavém kovu.
Od plánů k samotné přístavbě ještě vede dlouhá cesta, zabere řádově roky. První kroky má ale už Olomoucký kraj za sebou.
„Do tří měsíců by mělo být připraveno zadání výběrového řízení na zpracovatele projektové dokumentace. Samotné zpracování poté zabere zhruba rok a půl,“ přibližuje mluvčí kraje Kamila Navrátilová.
