Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vědecké knihovně je už 450 let. Ve hře bylo i bourání „červeného“ kostela

  11:53
Zazdívání cenných knih na konci druhé světové války, plány nové budovy, kvůli nimž hrozilo zbourání olomouckého červeného kostela, či dodnes trvající boj o místo pro stále rostoucí počet knih, novin a dalších dokumentů. I to jsou kapitoly bohatých dějin Vědecké knihovny v Olomouci. Letos slaví 450 let existence.
Nerealizovaný návrh budovy pro olomouckou vědeckou knihovnu od architekta...

Nerealizovaný návrh budovy pro olomouckou vědeckou knihovnu od architekta Lubomíra Šlapety z roku 1976. Počítal se zbořením „červeného“ kostela a přehrazením Bezručovy ulice. | foto: archiv VKOL

S nedostatkem prostoru pro unikátní a stále se rozrůstající fond se vědecká knihovna potýká minimálně od začátku 20. století. Dnes má přes dva miliony položek. Teď je na obzoru zlepšení. Olomoucký kraj plánuje příští rok stavbu nového depozitáře v olomoucké čtvrti Hejčín.

Historie knihovny začíná u jezuitů, v Olomouci položili základy dnešní univerzity. V 16. století šlo o kolej, posléze se z ní vyvinula akademie s právem udělovat univerzitní tituly. Patřila k ní i knihovna, jejíž počátky sahají do roku 1566.

Boje se blížily, nejcennější rukopisy musely pryč

Zřejmě nejnapínavější kapitola historie vědecké knihovny se vztahuje k závěru druhé světové války.

Tehdejší Studijní knihovnu vedl ředitel Bohuš Vybíral. Vývoj bojů pečlivě sledoval. Pro případ, že by se fronta dostala až do Olomouce, vybrala knihovna koncem roku 1943 úkryty pro nejcennější kusy ze svého fondu. Šlo hlavně o středověké a raně novověké písemnosti.

„Z pohledu nacistů dokládaly starobylost a německost Olomouce, Moravy i Čech. Současně bylo pod tímto ‚deštníkem‘ možné skrýt ochranářské zájmy knihovníků,“ popisuje historik a právník Lubomír Novotný v aktuálním vydání Kulturní Revue Olomouckého kraje (KROK) vydávané vědeckou knihovnou.

V průběhu roku 1944 tak zaměstnanci knihovny cenné tisky a rukopisy převáželi na fary ve Slatinicích a v Nákle, do zámku hraběte Kalnokyho v tehdejším Brodku u Nezamyslic (dnes Brodek u Prostějova – pozn. red.) a na zámek rodiny Bochnerů von Stražisko v Přemyslovicích.

450 let vědecké knihovny

„Ředitel Vybíral měl eminentní úřední i osobní zájem, aby se rukopisům nic nestalo,“ doplňuje Novotný.

Desítky tisíc hodnotných svazků ovšem zůstávaly v Olomouci. Fronta se na začátku roku 1945 přibližovala, Němci proto Olomouc prohlásili za pevnost. Do poslední chvíle o ni nechtěli přijít. Jejich jednotky na jaře operovaly na východní Moravě, přes Olomouc a okolí si naplánovaly ústupovou cestu před Rudou armádou.

Nacisté tak tisíce lidí donutili v okolí města i přímo v ulicích vybudovat rozsáhlé sítě zákopů, barikád i kulometných hnízd. Děla a minomety vojáci rozmístili také v soukromých zahradách.

Vybíral se bál, že by cenný fond knihovny mohl jak civilisty, tak vojáky v závěru války lákat k drancování. Nakonec padlo rozhodnutí přestěhovat fond do sklepů, kde se narychlo zazdí.

Cihly měly chránit i nejcennější dokumenty ve skrýších mimo město. Vybíral se ovšem strachoval, že se na vesnicích zazdívání na faře či v kostele neutají.

O Olomouc se nacisté s Rudou armádou utkali 7. a 8. května 1945. Proti přesile Sovětů neměli šanci, hlavní boje se však odehrály mimo okolí knihovny.

„Sbírky tak nejistou dobu přečkaly bez úhony. Štěstím bylo odvolání pevnostního statusu města i to, že letecké útoky byly soustřeďovány na komunikační body, a nikoliv na střed města,“ upřesňuje Novotný.

Budova měla mít 10 pater, město by přišlo o kostel

Ve své historii se vědecká knihovna opakovaně potýká s tím, kam všechny knihy, noviny, časopisy a další listiny uložit. Její fond se každý rok rozroste o zhruba 30 tisíc položek. Nové dokumenty sem putují především díky právu povinného výtisku udělenému již roku 1807.

Do problémů se tak knihovna dostala už začátkem 20. století. Sídlila tehdy již od roku 1785 v kostele sv. Kláry, dnes slouží olomouckému Vlastivědnému muzeu.

„Z knihovny se stávalo skladiště, nové knihy nebylo kam dávat. Řešením bylo přestěhování,“ popisuje Petra Kubíčková z oddělení historických fondů knihovny v revui KROK.

Došlo k němu v roce 1907, knihovna se přesunula do druhého a třetího patra bývalého jezuitského semináře v Univerzitní ulici, současného sídla cyrilometodějské fakulty. Fond se stěhoval po bednách, celkem jich bylo 1 346. Každá v průměru vážila bezmála šedesát kilo.

V Univerzitní ulici knihovna vydržela třicet let, stále se rozrůstala. V roce 1936 zažila další stěhování. Tentokrát do bývalé budovy Národní banky Československé v dnešní Bezručově ulici, kde sídlí i v současnosti.

I tady ji dostihlo prokletí neustále bobtnajícího inventáře. Rozrůstal se především po druhé světové válce. Knihovna kromě povinných výtisků přebírala i svazky ze zabaveného německého majetku a ze zrušených klášterních knihoven.

Nejblíže k vyřešení nedostatku prostoru byla knihovna před čtyřiceti lety. V roce 1976 narýsoval známý olomoucký architekt Lubomír Šlapeta plány nové budovy.

„Měl jí ustoupit nejenom červený kostel, ale i celý blok za ním včetně bývalé fary a dalších domů v jejím sousedství,“ doplňuje v revui KROK Miloš Korhoň, zástupce ředitelky vědecké knihovny.

Bezručovu ulici plánoval tehdy osmašedesátiletý architekt na obou koncích přehradit. Uvnitř nového bloku by z ní vzniklo nádvoří.

„Šlapeta byl v roce 1976 již v penzi. V knihovně se dokonce na nějaký čas nechal zaměstnat, aby lépe poznal její provoz,“ přibližuje Korhoň.

Nový depozitář má knihovně pomoci na 30 let

Výsledkem byl Šlapetův návrh dominantní desetipatrové budovy za zhruba padesát milionů korun. Pro sklady architekt vyčlenil šesté až desáté patro, každé na půl milionu svazků. Součástí budovy byl i kulturní sál pro pět set lidí.

Milníky historie knihovny

1566 – příchod jezuitů do Olomouce, počátky knihovny a univerzity

1773 – zrušení jezuitského řádu, univerzita i knihovna přechází pod správu státu. Je prohlášena za veřejnou Univerzitní knihovnu

1787 – knihovna se stěhuje do odsvěceného kostela sv. Kláry, dnes výstavní sál Vlastivědného muzea

1807 – právo povinného výtisku

1907 – přesun do bývalého jezuitského semináře v Univerzitní ulici. Dnes sídlo Cyrilometodějské fakulty

do roku 1935 – fungovala olomoucká knihovna i jako hlavní zemská knihovna na Moravě

1936 – stěhování knihovny do současného sídla v Bezručově ulici

Ve skutečnost se ovšem Šlapetovy plány neproměnily. Příčinou je pravděpodobně požár, jenž v prosinci 1976 zničil jedno z ostravských divadel.

„Veškeré stavební investice, které měl Krajský národní výbor v Ostravě vyčleněné na kulturu, byly použity na obnovu divadla. Studie tolik potřebné novostavby Státní vědecké knihovny v Olomouci upadla v zapomnění,“ uzavírá Korhoň.

Dnes má knihovna více než dvoumilionový fond uložený v sedmi budovách po celé Olomouci. Za některé její zřizovatel Olomoucký kraj platí nájem.

Změnit by to měly plány nového depozitáře, které chce kraj postavit za školou profesora Vejdovského v městské části Hejčín.

„Se stavbou by se mělo začít příští rok,“ přibližuje hejtman Jiří Rozbořil. Nový sklad by měl knihovně podle něj stačit na třicet let. Jako hlavní zdroj financí mají posloužit evropské dotace.

Zda je hejtmanství získá, bude jasné ještě letos. „Depozitář by se měl postavit, i kdybychom neuspěli při dotacích. Budu apelovat na své nástupce, aby případně využili vlastní zdroje kraje,“ dodává Rozbořil.

Knihovna by tak opustila budovy, kde teď knihy skladuje. A to včetně červeného kostela. „Má osobní vize je uvolnit ho a využívat ke kulturním akcím. Zadal jsem proto letos studii. Ukáže, jak by tento kulturní stánek měl vypadat,“ uzavírá hejtman.

  • Nejčtenější

Dívka zbila vrstevnici. Ve Šternberku roste agresivita lidí z vyloučených lokalit

Nezletilá dívka bez jakéhokoli varování napadla v neděli v podvečer ve Šternberku vrstevnici. Několikrát ji udeřila do obličeje a následně ji měla také kopnout. Děvče utrpělo zranění v oblasti...

9. července 2024  13:33,  aktualizováno  15:02

Obrat o 180 stupňů. Obec se zásobami kaolinu se snaží zvrátit plány těžařů

Odpor proti plánované těžbě kaolinu na Jesenicku zesílil, připojili se k němu i zastupitelé. Přitom před třemi lety tehdejší vedení obce změnu územního plánu právě ve prospěch těžby důležité suroviny...

11. července 2024  5:45

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dálnici D1 ve směru na Olomouc uzavřela na hodinu nehoda šesti osobních aut

Na dálnici D1 u Bělotína na Přerovsku na hranici Moravskoslezského a Olomouckého kraje se před jedenáctou hodinou srazilo šest aut. Do péče zdravotníků byl předán jeden zraněný člověk. Uvedla mluvčí...

7. července 2024  11:58,  aktualizováno  13:07

Pracující chudoba. Přibývá zaměstnaných, kterým hrozí sociální vyloučení

Sociální vyloučení hrozí lidem na více místech Olomouckého kraje. Souvisí mimo jiné i s drahým bydlením. Podle odborníků jde o případy lidí, kteří pracují a vydělávají, jejich mzdy ovšem nestačí...

9. července 2024  6:27

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Červená „hvězdice“ se slizem. V lesích u Litovle roste vzácná exotická houba

Netradiční houbařský úlovek zaznamenal zoolog Ondřej Dočkal z CHKO Litovelské Pomoraví. Objevil totiž v lužních lesích na Litovelsku houby od protinožců. Podle něho bylo zavlečena do Evropy před sto...

10. července 2024  11:20

Řidiči nerespektovali značení, doprava u přechodu je omezena

Zásadní nerespektování přechodného dopravního značení u náhradního přechodu na Velkomoravské v Olomouci vyhodnotil Krajský úřad Olomouckého kraje jako vysoce rizikové a nařídil svedení dopravy v...

13. července 2024  6:46

Útočník, který bodl bezdomovce a zraněného nechal ležet v parku, je ve vazbě

Násilný trestný vyšetřují kriminalisté od úterního večera v Olomouci. Podle informací policie muž bez domova v Bezručových sadech bodl dalšího bezdomovce a způsobil mu vážné zranění. Podezřelého...

10. července 2024  9:28,  aktualizováno  12.7 14:06

Mladík na čtyřkolce neměl řidičák ani přilbu, smyk na mokré cestě nepřežil

Tragická nehoda se odehrála po čtvrté hodině ranní na Šumpersku. Zahynul při ní pětadvacetiletý mladík, který řídil čtyřkolku, k niž neměl řidičské oprávnění a při jízdě neměl ani povinnou přilbu.

12. července 2024  12:03

Při požáru domu šlehaly plameny z oken, zranili se dva obyvatelé i dva hasiči

Sedm hasičských jednotek od rána zasahovalo u požáru rodinného domu v obci Křelov-Břuchotín na Olomoucku. Dva lidé se na místě nadýchali kouře a musela je ošetřit záchranná služba. Zranění utrpěli...

12. července 2024  7:50,  aktualizováno  8:37

Lela Vémola je na starých fotkách k nepoznání. Takto vypadala před plastikami

Kamarádka Lely Ceterové, Petra Batthyányová sdílela na sociálních sítích osmnáct let starou fotografii, na které je se...

Třískovi jsem šest let platil letenky a hotel, vzpomíná Jan Hrušínský

Premium Táta Rudolf ho uměl pochválit, ale také pokárat. Jednou v šatně mu například vmetl, že mu celé představení zkazil svojí...

Zemřel dětský kamarád mimozemšťana Alfa. Herec usnul v rozpáleném autě

Zemřel herec Benji Gregory. Televizním divákům je známý jako Brian z populárního sitcomu 90. let Alf. Gregorymu bylo 46...

Jeden z nejhorších filmů vůbec slušně vydělává i po 30 letech od natočení

První filmová adaptace kultovní bojovky Street Fighter z roku 1994 se umísťuje v žebříčcích nejhorších snímků všech...

Oběti žrali vepři. Hororové zlo páchal sériový vrah ve svém Prasečím paláci

Injekce, motorové pily, sexuální orgie, motorkáři. A hladoví vepři. Scény, při nichž vyhasínaly životy vancouverských...