Prší a pod střechu se vkrádá mlha. Přišla náhle, jak to na Pustevnách bývá, přesto je tady rušno. Skupinky turistů procházejí kolem místa, kde stával Libušín. Dnes je tady hromada trámů – krátkých, dlouhých, každý speciálně označený písmenem a číslicí. A také už kus obvodových zdí.
Před pár dny totiž začal Libušín znovu růst.
„Přízemí původní krčmy od architekta Alfréda Parmy dáme dohromady za tři čtyři dny včetně stropu,“ říká Martin Zeťák ze společnosti Teslice, která na stavbu dodává opracované dřevo. Už jednou vše sestavili v halách v Bystřičce. Trám po trámu přitesali, usadili a pak zase rozebrali, popsali a převezli na Pustevny (o ruční přípravě trámů čtěte zde).
Samotná stavba tak připomíná skládačku, jen jednotlivé díly jsou těžké. Letos bude hotová krčma i sousední část, kterou k ní přistavěl slovenský architekt Dušan Jurkovič, spojovací krček se postaví příští rok. I tato posloupnost tak kopíruje původní stavbu.
Nový Libušín se totiž staví formou vědecké rekonstrukce, tedy stejnou technologií, kterou ho v roce 1899 postavili tesaři podle Jurkovičových plánů a instrukcí. Podoba nové stavby bude ale přece jen jiná.
„V průběhu let se měnila a my jsme po požáru dlouho bádali v archivech a řešili, do které doby ji vrátit,“ vysvětlil ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš. Nakonec se historikové rozhodli pro rok 1925, kdy se na úpravách a rekonstrukci naposledy podílel sám autor.
Jeden trám pro nový Libušín zabere tesařům den, pracují ručně:
Z původní chaty se dá použít 20 procent trámů
Že by se místo po jedné z dominant Pusteven, která lehla popelem v noci na 3. března 2014, nechalo prázdné, nechtěl nikdo ani na okamžik připustit.
„V prvé řadě mě zajímalo, jestli existuje stavební dokumentace, a protože je zachovaná, bylo jasné, že Libušín obnovíme,“ říká ministr kultury Daniel Herman, který se přijel na začínající stavbu podívat. „Navíc se okamžitě zvedla obrovská vlna solidarity, lidé věnovali na stavbu víc než deset milionů korun a to jasně dokazuje, že jim není lhostejná,“ dodává (více zde). Tesaři zatím usazují další trámy, každý z nich na jednom konci podloží a na druhém usadí tak, aby konce s výřezy zapadaly do sebe.
Škvíry mezi jednotlivými řadami se budou vyplňovat mechem nebo ovčí vlnou, o tom se ještě vedou debaty.
Stěnu ze světlého, čerstvého dřeva tu a tam narušuje tmavý kus. Základní podmínkou totiž je použít na stavbu všechno, co se z původního Libušína použít dá.
Včetně detailů z interiéru či typických ozdobných prvků. Trámů zbylo po požáru odhadem asi 20 procent. „Původně se zdálo, že jich bude víc, ale když se rozebraly, zjistili jsme, že jsou napadené škůdci v místech spojů, kam nebylo vidět,“ popsal Jaroslav Blažek, stavbyvedoucí brněnské firmy Archatt, která vyhrála soutěž na stavbu nového Libušína.
Staré dřevo opracovali a prozářili mikrovlnnými paprsky, aby je zbavili i případných zárodků chorob. Nové dřevo pochází z lesů na úpatí Pusteven, přes zimu tady pokáceli asi tisíc kubíků (více zde).
Celá obnova potrvá tři roky, letos bude dokončena hrubá stavba, dřevo tak bude mít čas na postupné vysychání. Nový Libušín s restaurací by se měl veřejnosti otevřít na konci roku 2019.
„Pustevny jsou zvláštní místo a lidé to cítí, vždycky, když jsem tady byl, i v horším počasí, než je dnes, tady byli,“ poznamenal Herman.
