„Řešíme s ministerstvem dopravy úpravu zákona, která by umožnila zavést elektronické dálniční známky. Při této příležitosti v rámci připomínek budeme navrhovat posunutí horní hranice ceny dálničních kuponů,“ řekl ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica.
Dosud zákon státu umožňuje vybírat za dálniční známky maximálně 1 500 korun za každé auto. Poslední zdražení na maximální částku nastalo v roce 2012, od té doby se s cenou nehýbalo.
Hořelica neuvedl, na jakou výši by se měl strop pro cenu dálniční známky posunout. Jisté je, že ke zdražení dojde nejdříve od roku 2019. „Bude záležet na postoji ministerstva a nové vlády,“ řekl Hořelica.
Příjmy státu z dálničních známek neustále rostou, jen loni zaplatili řidiči za kupony 4,6 miliardy korun.
Kolik stála roční dálniční známka pro vozy do 3,5 tuny.
Stát chystá přechod na takzvaný videotolling, kdy by klasické papírové známky skončily a podobně jako na Slovensku či v Maďarsku by si je lidé kupovali tak, že by přes internet či na pumpě zaplatili požadovanou částku a uvedli registrační značku auta. Kamery na dálnicích by pak kontrolovaly, zda lidé zaplatili.
Odpadla by tak část z více než čtvrt miliardy korun, které ročně stát platí za tisk známek a jejich distribuci nebo za práci s jejich falzifikáty.
Výroční zpráva SFDI navíc upozorňuje na problém s výměnou některých dálničních známek, ke kterým nemělo podle pravidel dojít. „Při kontrolách bylo celkem zachyceno 64 neoprávněně realizovaných výměn dálničních kuponů emise 2016, za které byly uplatněny smluvní pokuty,“ uvádí výroční zpráva. Jde o známky, jež se mění u České pošty, například kvůli výměně čelního skla motorového vozidla.
Oproti roku 2012, kdy naposledy dálniční známky zdražily, budou mít řidiči možnost jezdit po více kilometrech dálnic. V roce 2019 by měly být dokončeny další úseky dálnice D3 nebo D11, další se mají začít stavět. Pokračovat však bude ještě například modernizace D1.
Připlatí si i kamiony
Ve hře je i zdražení sazeb mýtného pro kamiony a nákladní vozy. Nový sazebník vymýšlí projektový manažer společnosti Deloitte, který radí ministerstvu s přípravou soutěže na provozovatele mýta.
Výnosy z mýta v Česku totiž nerostou zdaleka tak rychle, jak roste provoz kamionů. Důvodem je především zvýhodnění kamionů s nejpřísnějšími emisními normami. To bylo zavedeno v době, kdy tyto vozy platily spíše za výjimku. Dnes však běžně jezdí a jiné nové kamiony než ty plnící normu Euro 6 nelze pořídit. Dopravci však za ně platí stále výrazně méně.
Státu tak ročně utíkají nejméně stovky milionů korun a i kvůli tomu se nedaří přesáhnout hranici 10 miliard korun vybraných na mýtě ročně. Podle dat společnosti Inoxive klesá výnos z každého ujetého kilometru v průměru pod čtyři koruny.
Podobné nastavení zavedlo dříve například Rakousko, to už však ekologické vozy tolik nezvýhodňuje.
I proto je dnes podle mýta Česko v porovnání se sousedy pro dopravce levné. Například třínápravový nákladní vůz s emisní třídou Euro 6 zaplatí za kilometr jízdy v Rakousku 25 centů, tedy zhruba 6,60 Kč. V Česku s výjimkou jízdy v pátek odpoledne 2,85 Kč. „Měla by být přijata dlouhodobá a čitelná strategie nastavování sazeb mýtného,“ dodal šéf SFDI Hořelica.
Podle prezidenta sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia Vojtěcha Hromíře zatím k jednání o změně mýtných sazeb nedošlo.
„Víme, že se pracuje na studii. Z principu je potřeba se podívat, zda při stavu českých dálnic je opravdu zvýšení mýtných sazeb oprávněné,“ dodal Hromíř.
