„Jsem obrovsky zklamaný. Tenhle mančaft jsme stavěli na jiné pozice a už vůbec ne na boj o play-off, ale abychom v něm něco uhráli. Musíme se z toho poučit,“ nabádá Roman Macek, hlavní trenér týmu a manažer klubu.
Postup vám unikl o bod. Je to frustrující?
Není to nic veselého. A když se podívám do tabulky, tak máme o dvě výhry více než osmá Odolena Voda. Někteří soupeři se ve druhé půlce sezony horšili a my místo abychom se lepšili, tak jsme se k nim přidali.
Šestnáct setů jste prohráli nejtěsnějším rozdílem dvou bodů. Byl to zásadní problém?
Šel jsem ještě dál a dopočítal jsem se přes dvacet zkažených koncovek, kdy jsme se zasekli a dostali třeba čtyři body v kuse. To byla hlavní příčina, proč jsme nepostoupili. Volejbal se rozhoduje po stavu osmnáct. Na to musíme klást důraz.
Tolik prohraných koncovek není náhoda, že?
Jednoznačně. Náš poměr uhraných a ztraceným koncovek byl tak jedna ku osmi. Soupeři byli lepší, koncentrovanější, přesnější, kreativnější. Trápila nás herní nejistota.
Proč?
Nechci hodnotit detailně hráče, ale mančaft si musí sednout, aby byl v koncovkách jistý. A asi si to nesedlo. Ale bylo tam více elementů. Soupeř nás často díky našemu hernímu modelu dostal na přihrávce, častokrát nás dobře ubránil.
Byl tým špatně poskládaný?
Musel být, když takhle dopadl. To jde bez diskuse také za mnou.
Neměli jste ani jednu herní činnost silnou, že?
Statistiky o všem nevypovídají, ale po posledním zápase základní části jsem s hrůzou zjistil, že máme v první pětce dva nejvíce bodující hráče (Kolář, Kostoláni). To nedává absolutně logiku.
Jenže málokdy se jim dařilo v jednom zápase.
Většinou to bylo v zápasech, ve kterých byl soupeř výrazně slabší. Potvrdilo se to naposledy s ČZU Praha, kdy soupeř podal velice slabý výkon a oba byli jasně dominantní.
Jak pojmete zápasy ve skupině o 9. až 12. místo, když už máte jistou záchranu?
Sešlo se to dohromady. Staré Město, jemuž vypomáhají naši hráči, má ambice na třetí místo v první lize. Junioři odjíždějí tento víkend na soustředění před mistrovstvím republiky a řada z nich je s námi v přípravě. Třetím atributem je, že deváté místo je něco jiného než jedenácté. Hráči celého kádru dostanou větší šanci, ale musí to mít hlavu a patu. Zadání bude vyhrávat a udržet deváté místo, které bude i tak po dlouhých letech nejhorší.
Už tušíte, jak bude vypadat tým v příští sezoně?
V hlavě to mám. Musíme se k tomu stavět pragmaticky. Současný nahrávač Porubský je těžce zraněný. Naše představa byla taková, aby tady nový nahrávač minimálně dva roky pracoval.
Budete na něho čekat?
Těžká otázka. Jeho kotník se hojí špatně. Ale svoje sliby a představy ze dne na den neměním. Jsem hodně konzervativní. Věřím, že je to nahrávač, který má potenciál, a asi to chtělo více času. Až na výjimky není nahrávač hned po příchodu do mužstva dominantní. Jasným důkazem je finský nahrávač Kladna, který loni tak výrazný nebyl.
Změní se tým hodně?
Všichni mladí mají smlouvy, s Kolářem jsme ji obnovili. Ve hře jsou Kostoláni, Hupka, Porubský. Kostoláni měl po návratu z Německa výborné úseky, ale jiné slabší. Nelze než říct, že jsme čekali více. Hupka by měl převzít roli zkušeného, který by stál za zády mladších hráčů. Nezakrývám však, že jeho ekonomická náročnost i kvůli mezinárodním poplatkům je velká.
