Martin Hanzal a Kevin Shattenkirk. To jsou dvě postavy posledních dní.
O obě stálo vícero zájemců, nakonec je získaly Minnesota a Washington. Vládci svých konferencí, momentálně dva nejlepší kluby NHL.
Ziskem českého centra, respektive amerického obránce za nemalou protihodnotu ukázaly, že letos hrají vabank. Že jsou schopny obětovat maximum svému cíli. Hlad po úspěchu je v obou táborech velký.
Spojuje je i to, že lepší příležitost na zisk Stanley Cupu dost možná už mít nebudou. Jak Minnesota, tak Washington dokázaly nalézt a vyřešit největší slabinu ve svém kádru.
Ovečkinova parta potřebovala dalšího útočně laděného beka, Koivova družina zase ještě jednoho urostlého centra. Nedostatky obou soupisek odstranili generální manažeři Chuck Fletcher a Brian MacLellan nejlepší dostupnou variantou.
Kvalitnější všestranný střední útočník ani ofenzivní zadák na trhu nebyli.
Samozřejmě, kýžený úspěch to negarantuje, nicméně cesta ke Stanley Cupu bude díky čerstvým posilám přeci jen reálnější.
I kvůli tomu, že o Shattenkrika s Hanzalem stáli velcí rivalové Wild a Capitals a museli se značnou nelibostí sledovat, jak dva z nejžádanějších borců končí v cizích službách.
Ryan WhitePříjemným bonusem pro Wild jsou dosavadní výkony Ryana Whitea. Nikterak hvězdný forvard, který přišel společně s Hanzalem z Arizony, se uvedl třemi body ve dvou zápasech. V budoucnu pomůže hlavně důrazem. |
Minnesota a Washington tak nepochybně patří mezi vítěze závěru přestupového období.
Činili se ovšem i jejich konkurenti. Na Západě budou opět nebezpeční hokejisté Chicaga. V posledních sedmi letech třikrát získali Stanley Cup a výborně rozjetou sezonu mají také letos.
Vzpomínky na vítězné časy má připomenout zkušený švédský bek Johnny Oduya. Obětavý bojovník, ideální typ pro vyřazovací boje. Konkurenci v útoku pak zvýšil po Hossovi a Pánikovi další Slovák Tomáš Jurčo.
Naděje na obhajobu loňského titulu zvýšil Pittsburgh. Vyléčil zraněními zdecimovanou defenzívu. Nejprve příchodem Rona Hainseyho, poté ziskem opravdu „last minute“ posil. Výměny Franka Corrada i švýcarského veterána Marka Streita byly potvrzeny až po oficiální přestupové uzávěrce.
Streit pomůže vynikající rozehrávkou, umí řídit přesilovky. Možná je i pojistkou, kdyby znovu marodil hvězdný, leč skleněný Kris Letang.
Filppulův odchodLightning nejprve vyměnili Filppulu, čtvrtou volbu v draftu 2017 a sedmou podmínečnou volbu v draftu 2017 za Streita do Philadelphie, aby následně nákladného Švýcara poslali o dům dál, k Penguins za čtvrtou volbu v draftu 2018. Udělali si tak spoustu prostoru pod platovým stropem pro náročná letní vyjednávání. |
Jeho příchod byl vskutku mimořádný. Streit totiž dosud oblékal dres Philadelphie a jelikož rivalové spolu nemění, musel generální manažer Jim Rutherford získat známého obránce oklikou. Přes Tampu Bay.
Šlo o majstrštyk, umocněný tím, že se na Steitově platu budou nadále podílet jak Tampa Bay, tak znepřátelená a nenáviděná Philadelphia.
Pittsburgh byl i bez tří zmíněných zadáků silný, mnozí jej uváděli jako na největšího favorita blížícího se play-off. A zůstává jim dál, byť neulovil Shattenkirka, posílil kvalitně.
Bez křišťálové koule se těžko hodnotí situace v Los Angeles. Ben Bishop i Jarome Iginla jsou velká jména. Jenže jsou také řešením trablů Kings? Los Angeles nutně Bishopa nepotřebovalo. Iginla pak rozhodně není zárukou konce trápení v ofenzívě.
Už zkrátka není třicetigólovým střelcem. Může jej sice probudit staronový kouč Darryl Sutter, pod kterým válel v Calgary, třeba jeho příchod semkne kabinu a ta bude chtít úspěšně realizovat tradiční dojemnou misi „šestnáct výher pro loučícího se veterána“, ale kdo ví.
Jeden ze zámořských novinářů jízlivě poznamenal na adresu populárního Kanaďana, že ani není jisté, zda představuje nějaké vylepšení soupisky oproti Dwightu Kingovi, který se stěhoval do Montrealu.
Jde nejen o útok na Stanley Cup
Každá přestupová uzávěrka má své vítěze také v řadách klubů, které žádné ambice směrem k play-off nemají. Říká se jim „prodejci“, poněvadž na konci února a začátku března se zkoušejí zbavit všech přebytečných hráčů. Skvěle si počínaly Vancouver, Dallas i Detroit.
Koho se zbavili?Vancouver vyměnil Jannika Hansena a Alexe Burrowse. Dallas si ulevil od platů Patricka Eavese, Jordieho Benna, Lauriho Korpikoskiho i Johnyho Oduyi. Detroitu se podařilo udat Thomase Vaneka, Stevea Otta, Brendana Smitha a Slováka Tomáše Jurča.  |
To samé se nepovedlo třeba Buffalu. Lépe si mohly počínat i Colorado s Arizonou.
Jiné kluby posilovaly, aby zlepšily své vyhlídky na účast do play-off. Aktivně si počínal Montreal. Přivedl mimo jiné Stevea Otta, Dwighta Kinga a Andrease Martinsena. Potřebná kila, setkání s Canadiens bude bolet. Jenže bude poněkud staromódní přístup k hokeji, zosobněný přísným koučem Claudem Julienem, cestou k potřebným bodům?
Samostatnou kapitolou je pak počínání Stevea Yzermana, generálního manažera Tampy Bay. Udržel konkurenceschopný kádr a zároveň si vytvořil spoustu prostoru pod platovým stropem pro klíčové letní podpisy mladých hráčů včetně Ondřeje Paláta a Andreje Šustra.
Z Bishopovy výměny samozřejmě mohl vytěžit více, ale to, jak se zbavil finského centra Valtteriho Filppuly, bylo úchvatné.
Vrbata, Hudler i Neuvirth zůstali
Sice se o všech mluvilo jako o velkých adeptech na změnu působiště, nicméně z kvarteta Čechů se stěhoval jen Hanzal. Jiří Hudler, Michal Neuvirth i Radim Vrbata zůstali na svých původních adresách.
Jiří Hudler (vlevo) z Dallasu bojuje o puk s Oliverem Ekmanem-Larssonem z Arizony.
V případě Vrbaty prý rozhodly příliš náročné požadavky Johna Chayky, generálního manažera Coyotes. Velkou komplikaci pak představovaly výkonnostní bonusy ve smlouvě produktivního útočníka.
Vrbata sice bodoval v deseti posledních zápasech, přesto zůstává v Arizoně. A je nejspíše spokojený. Po Hanzalově výměně se nechal slyšet, že by na místě, kde se mu vždy tolik dařilo, rád zůstal.
O Hudlera nakonec nebyl zase tak velký zájem, přeci jen lepší výkony za Dallas podává krátce a ještě nedávno vysedával na tribuně. A Neuvirth? U něj se jednalo do poslední chvíle, zda prodlouží smlouvu a zůstane u Flyers, nebo Philadelphii opustí.
Nakonec vyšla první varianta.
Možná na ni sázel málokdo, nicméně přesně demonstrovala typický charakter přestupové uzávěrky. Připomíná britské počasí. Je tuze proměnlivý a vy jednoduše nikdy nevíte, co máte očekávat.
