Jedním ze 75 Ukrajinců, kteří se v pátek vrátili do vlasti, je Roman Vasiliovič, jenž v zajetí strávil téměř dva a půl roku. Pracoval na kontrolním stanovišti u Černobylské jaderné elektrárny, když ho v březnu 2022 zadrželi Rusové a přes Bělorusko vyvezli ze země.
Projekt Choču žiť (Chci žít), jenž provozuje ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců, nyní zveřejnil fotografie, na kterých je Vasiliovič krátce po návratu. Na snímcích je vidět jeho vyhublé tělo pokryté modřinami a boláky, pod zesinalou kůží mu trčí kosti.
„Stav Romana a dalších ukrajinských válečných zajatců vyvolává hrůzu a asociace s nejtemnějšími stránkami lidských dějin – nacistickými koncentračními tábory smrti,“ uvedl projekt.
Zvrhlí dobyvatelé. Na Ukrajině přibývá znásilněných mužů, Rusové je i kastrují |
Ze zajetí se po více než dvou letech vrátila také policistka Mariana Cheljuková, kterou okupanti zajali v květnu 2022, když z obklíčeného Mariupolu prchala do Záporoží. Rusové Cheljukovou drželi ve vězení v okupované Doněcké oblasti. Za více než dva roky pobytu v zajetí s ní její rodina mohla pouze jednou telefonicky hovořit.
Choču žiť uvádí, že mladá žena si v zajetí prošla fyzickým i morálním mučením. Její věznitelé ji mučili hladem, bili a vyhrožovali jí. Také Cheljuková výrazně zhubla, trpí silným chronickým kašlem a začaly jí selhávat ledviny. Zřejmě právě proto Rusové kývli na její výměnu.
Rusové ve svých detenčních centrech nadále drží nejméně 400 ukrajinských žen. Většina z nich jsou civilistky.
„Pro tak brutální a nelidské zacházení s Marianou a dalšími ženami v ruských detenčních centrech neexistuje žádné vysvětlení. Nebyla bojovníkem, jako rukojmí ji drželi bezdůvodně. Jediná její vina spočívala v tom, že byla představitelkou ukrajinského státu,“ uvedl projekt Choču žiť.
Podle něj žádného ze 75 zajatců nikdy nenavštívili pozorovatelé z Mezinárodního výboru Červeného kříže. Neumožnění návštěvy pozorovatelů je přitom v rozporu s Ženevskými konvencemi.
Válka na Ukrajině |
„Děje se tak záměrně, aby Mezinárodní červený kříž nemohl zaznamenat způsob, jakým ruská strana zachází s válečnými zajatci. Aby se před celým světem skryl nelidský přístup Ruska k Ukrajincům, doslova politika genocidy ukrajinského národa,“ stojí v prohlášení Choču žiť.
Projekt vyzval ruskou stranu, aby přestala využívat utrpení zajatců a jejich rodin jako zbraň a přistoupila na okamžitou výměnu podle vzorce „všichni za všechny“. „Přestaňte manipulovat se seznamy, narušovat výměny, zadržovat civilisty, fingovat soudní procesy a šikanovat zajatce,“ vzkázal.
Ukrajinské zajatce je třeba rovnou zabíjet, vyzval šéf neonacistické Rusiče |
Páteční výměnu, v rámci které se do Ruska rovněž vrátilo 75 jeho vojáků, pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty. Ukrajina si s Moskvou vyměnila válečné zajatce více než padesátkrát. Předchozí výměna se odehrála 8. února, kdy se do vlasti vrátilo po stovce vojáků na každé straně.
Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová před několika dny podle agentury TASS uvedla, že proces výměny zajatců byl na několik měsíců pozastaven. Obvinila z toho ukrajinské požadavky, které označila za přehnané.
