„Z Krušných hor přicházejí v posledních letech informace o pohybu vlků i rysů, dosud zde však neproběhl žádný komplexnější monitoring,“ vysvětluje aktivitu ochránců přírody Jan Piňos, mluvčí Hnutí Duha.
O výskytu vlků v Krušných horách se mluví delší dobu, loni tyto zprávy podpořil i snímek z jedné fotopasti. Není ovšem zcela průkazný.
„Vzhledem k nízké kvalitě a nafocené jen přední části těla nemůže zaručit stoprocentní určení druhu. Ale je to významná indicie o výskytu vlků v regionu,“ řekl expert na velké šelmy z Hnutí Duha Miroslav Kutal.
Saské noviny pak pravidelně píšou o napadení stád ovcí v Krušných horách vlky. Zemědělci žádají úřady, aby zasáhly. I proto se nyní připravuje školení dobrovolníků, kteří by měli působit ve „vlčích hlídkách“.
Proškolení nadšenci by měli ochráncům přírody i myslivcům a lesníkům, kteří už s nimi spolupracují, pomoci s mapováním výskytu vlků, rysů, ale i dalších vzácných živočichů. Kurz pro dobrovolníky se uskuteční ve Vejprtech na Chomutovsku od 20. do 22. ledna.
„Dobrovolnické hlídky se budou pohybovat na území výskytu velkých šelem, budou je monitorovat a svou přítomností v terénu odrazovat potenciální pytláky,“ přibližuje Piňos smysl hlídek pro vědecký výzkum.
Historicky první mapování
Důležitým úkolem hlídek je i sběr vzorků trusu a srsti pro potravní a DNA analýzy či výběr vhodných míst pro umístění fotopastí. Získané údaje využije státní ochrana přírody nebo vědci z Česka i Německa, kteří společně provádějí genetické analýzy,“ doplňuje Piňos
Historicky první mapování šelem v Krušných horách může prozradit, zda tu vlci žijí stabilně a zda jsou příbuzní se zvířaty v Polsku a Německu. Právě v sousedních zemích se v posledních deseti letech vlci rozšiřují.
Rozsáhlé lesy Krušných hor, klidová území i dostatek potenciální kořisti, například přemnožení jeleni, představují pro vlky i rysy takřka ideální prostředí.
„Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnoženou spárkatou zvěř, která způsobuje značné škody zemědělcům i lesníkům,“ uvedl Miloš Holub z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Velké šelmy si ke své obživě přednostně vybírají slabé a nemocné kusy a zvyšují tak kondici populace volně žijících srnců, daňků, muflonů i divokých prasat,“ uzavřel Holub
