Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

KOMENTÁŘ: Populisté stojí před branami a evropské levici dochází dech

  19:20
Dosavadní vláda levicových stran ve Francii a v Itálii je vážně otřesena. Dvě ze zakladatelských zemí EU procházejí vážnými politickými proměnami. Před branami moci stojí populisté. Nastává v Evropě nová politická éra?, ptá se v komentáři pro MF DNES publicista Josef Brož.
Řím. Plakát oslavující rezignaci italského premiéra Mattea Renziho poté, co...

Řím. Plakát oslavující rezignaci italského premiéra Mattea Renziho poté, co utrpěl porážku v referendu o změně ústavy (20. prosince 2016) | foto: Profimedia.cz

Vypadá to na poslední Vánoce. Alespoň pro levicové vlády Itálie a Francie. Počátkem prosince došlo k demisi obou premiérů, Mattea Renziho a Manuela Vallse, ve dvou klíčových evropských zemích, kde vládne levice.

Jakkoliv jsou vnitřní národní důvody pádu obou premiérů odlišné, jedno je spojuje – neschopnost čelit narůstající vlně populismu opírající se o agresivní xenofobii, jež počíná ovládat kontinent. A efekt Trump v Evropě jen akceleruje stav, v němž jsou stále více legitimizovány protidemokratické a protisystémové tendence.

Ačkoliv formálně nastoupili v obou zemích noví premiéři – Bernard Cazeneuve v zemi galského kohouta a Paolo Gentiloni na Apeninském poloostrově – dny jejich vlády jsou již sečteny. Ve Francii zbývá pouhých pět měsíců do prezidentských voleb, po nichž následují parlamentní. V Itálii se vážně počítá s předčasnými volbami v červnu.

Nemuselo by na tom být v zásadě nic dramatického. V obou případech však nejde jen o tradiční proces volebního kyvadla, při němž se v rámci demokratických institucí střídají vlády levicové a pravicové. Zatímco pravice stále více přejímá rétoriku extrémů, levice ztrácí půdu pod nohama. Na povrch se náhle derou reflexy, které nejenže nemají nic společného s hodnotami tradiční sociální demokracie, respektive socialismu, ale ani s demokracií jako takovou.

Za fasádou institucí hlásících se k respektování hodnot humanismu slyšíme stále častěji přísliby, které mají nezakrytě proticivilizační akcent a které jsou posilovány rasismem a kryptofašismem. Xenofobie se stala módním konverzačním obratem elit nejen v kavárnách. Soudím, že máme co činit s pokusem o zásadní revizi dosavadního demokratického režimu: ať už má podobu elegantně uhlazeného integrismu ve Fillonově střihu, či burleskního nástupu politického uskupení komika Beppe Grilla.

Neměli bychom si nalhávat, že příznaky jsou to zcela nové. Už za vlády francouzské levice i pravice, tedy Mitterranda i Chiraka, bylo možné najít různé podoby toho, co bývá opovrženíhodné: kastovnictví, korupce i klientelismus. V Itálii, jež byla vždy kolébkou demokratických experimentů s novými vůdci (Berlusconi), byla odvrácenou tváří demokracie přítomnost mafie.

Konec evropské vize?

Obě země, které prošly těžkým poválečným přerodem – Francie se na scénu vrátila po kolaborantském režimu maršála Pétaina, v Itálii vládl jistou dobu diktátor Mussolini – nalezly však vždy dostatek sil, aby vrátily svým národům důstojnost a postavení. Společně stály na počátku 50. let u základů nové politické vize Evropy. Představitelé Francie a Itálie vždy patřili k těm politikům, jejichž činy vedl jistý typ étosu.

Ten se nyní vytrácí, mizí jako duch nad vodami, jež se s uprchlickou krizí zakalily. Pokrytectví, jež bylo neodmyslitelnou součástí přepychu západní civilizace, dostává podobu šklebu a jedovatých slin.

Barbaři před branami

Itálie se chystá na vítězství Hnutí pěti hvězd

Mohou hnutí Národní fronty Marine Le Penové či Hnutí Pěti hvězd Beppe Grilla přinést novou podobu lidové vlády, v níž budou rozhodovat jen naše atavismy a frustrace? Bude to ještě demokracie? Obě uskupení (v Itálii rovněž Liga Severu, na francouzské Korsice nacionalisté) jsou silně protievropská, destruktivní, a byť často vystupují s obhajobou sociálně slabých, i antisociální.

Evropská levice, pyšná na své zakladatele, byla ve svých počátcích obhájkyní slabých proti silným. Ve vrcholných funkcích v Evropě to byli právě politici levicoví jako Jacques Delors a Romano Prodi, kteří dokázali převzít štafetu od vizionářů křesťanských, Roberta Schumanna či Alcida de Gasperiho. V posledních dvaceti letech se ale rozpadem bipolárního světa ztratila i užitečnost evropského projektu, z něhož se stala zdánlivě nedobytná pevnost jen pro vyvolené.

Evropský étos, živený pravda dlouhou dobu Američany, provázela vždy nepřehlédnutelná evropská vize. Ta je ve Francii a mnohem více v Itálii stále přítomna. S odchodem USA z Evropy však sílí tendence, které mají varovný tón. Zní to někdy jako hlasy Sirén, jež lákají zbloudilé námořníky k zániku. Slyším v těch hlasech, jež se ozývají, byť jen zcela bezvýznamně – ale přesto, i jeden slabý český tón.

Nepřátelé za branami i ti vnitřní

Dokáže levice, jež se uměla zbavit s příchodem té druhé levice dogmatismu, fanatismu a staré veteše, ještě čelit vlastní agonii? Protože to není jen nepřítel za branami, jenž demokracii ohrožuje, na rozpadu hodnot pracují velmi usilovně i nepřátelé vnitřní, řečeno starým žargonem, kteří si spletli politické angažmá s vlastní sebeprezentací a nadutým egomaniactvím.

Na levici francouzské mezi Mélenchonem, Montebourgem a Macronem nyní probíhá bitva o primát kandidovat v prezidentských volbách poté, co François Hollande vyhlásil, že už do toho nejde. Bývalý premiér Manuel Valls se zatím navzdory své neodolatelné touze nedokáže zbavit Hollandova dědictví. V Itálii člověk nikdy neví, co se stane – Matteo Renzi, jenž hlasováním o své budoucnosti zdánlivě ze scény odešel, se ještě může triumfálně vrátit. Popularitu i většinu v parlamentu na to má.

Nikde však není vidět nikoho, kdo by reprezentoval „návrat ke kořenům“ levice, té levice, jež přenechala dělníky a lidi bez perspektivy populistům, kterým z nich vyrostli obhájci. Může za to příklon k liberalismu? Může za to malá evropská lež institucí, že jsme všichni Evropané? Debata o budoucnosti evropské levice by měla začít. Dříve než jí bude definitivně konec. Někdy to vypadá, že evropská levice prochází agonií.

Autoři:

Čaputová přijela do Prahy na rozlučku. Jsem tu jako doma, řekla Pavlovi

  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Na summitu skupiny G7 promluví také papež. Setká se s Zelenským i Bidenem

14. června 2024  6:16

V jihoitalské Apulii v pátek druhým dnem pokračuje summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Na...

Američané potopili dvě hlídkové lodě Húsiů. Ti útočili na polskou obchodní loď

14. června 2024  6:11

Americká armáda oznámila, že v Rudém moři zničila dvě hlídkové lodě jemenských povstalců Húsíů,...

Starostové nesouhlasí s plánem na další rušení pošt, testy chtějí překazit

14. června 2024

Premium Česká pošta začala na venkově testovat, nakolik zvládne klasické poštovní pobočky nahradit Mobilní...

Začíná nová éra válčení. Na Ukrajině proběhla první bitva robotů na světě

14. června 2024

Premium Historie si možná bude pamatovat, že jedna z prvních bitev mezi roboty se odehrála na Ukrajině...

Nová Miss Alabama je morbidně obézní. Vítězka váží 150 kilo, lidé se bouří

Vítězkou v soutěži National American Miss je Sara Millikenová. Třiadvacetiletá žena byla zvolena královnou krásy i...

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...

Koupil byt i s nájemníkem a zdražil o sedm tisíc. Chce výnos 4,5 procenta

Seriál Našel jsem si nájemní byt, ve kterém bydlím několik měsíců. Platím 17 tisíc korun za nájem a k tomu měsíční poplatky za...

Čekám na transplantaci, ale dám přednost mladým, říká herec Zdeněk Žák

Herec Zdeněk Žák (71) si nikdy moc nepřipouštěl své zdravotní problémy. Nemoci přecházel a k doktoru se nehnal, až...

Za srážku vlaků únava nemohla, ukázalo šetření. Strojvůdce si chybu uvědomil

Strojvedoucí havarovaného rychlíku RegioJet, v kterém minulý týden zemřeli v Pardubicích čtyři lidé, si těsně před...