Po několik staletí léčivý a legendami opředený pramen vytékal pod jednou z kaplí na poutním místě u Svaté Anny. Už několik týdnů se tak ale neděje.
Proč údajně zázračný pramen, který si mnoho lidí oblíbilo a vozilo v lahvích domů, ani nekápne, je záhadou, s níž si hlavu láme obec Pohled i pohledská farnost.
Však je k tomu také velký důvod. Že by pramen přestal téct, se totiž naposledy stalo přesně před 130 lety, v roce 1887. Alespoň tak to uvádějí místní kroniky.
„Nevíme, co za tím vězí. Voda prostě zmizela,“ krčí rameny pohledský starosta Milan Klement. Právě obec se o pramen stará.
„Budeme se muset podívat do kaple a dostat se dolů k nádrži, zda není nějaký problém tam. Spíš si ale myslím, že razantně poklesla hladina podzemní vody. Vyschl totiž i sousední rybníček, který byl vždy plný vody,“ domnívá se.
Kdy se odborníci dostanou pod kapli k zásobníku, zatím není jisté. Na první pohled jednoduchou záležitost komplikují úřední postupy. Pramen má na starosti obec, rezervoár se ale nachází pod kaplí, která je majetkem církve. A navíc je památkově chráněná, takže vše musí povolit památkový ústav.
Nikdo z pamětníků pod kaplí nebyl, nikdo neví, jak zdroj funguje
„Aby bylo možné dostat se k zásobníku, je třeba rozebrat oltář v kapli. Protože jde o památku, může to učinit jen odborná osoba, restaurátor. Nesmí se při tom poničit barokní kameny. Každý krok musíme konzultovat s památkáři,“ popsal farář pohledské farnosti Hroznata Pavel Adamec.
„Nikdo z pamětníků u rezervoáru pod kaplí nikdy nebyl, nikdo neví, jak vypadá, jak funguje a zda je tam vůbec nějaké místo. Jsme na to zvědavi,“ podotkl Milan Klement.
Zatímco on se domnívá, že za zastavením pramenu je sucho, Adamec za pravděpodobné jádro problému považuje kořeny okolních stromů. „Ty mohly nádrž poničit. U jiných objektů už se nám to tady stalo,“ tvrdí.
Mnich popsal 28 zázraků, které má mít na svědomí léčivá voda
Kdy se opět voda pod kaplí objeví, není vůbec jisté. Vodu ze zdejšího slabě radioaktivního sirnato-železitého pramene přitom lidé čepují už nejméně od poloviny 18. století. Traduje se, že voda má léčivé účinky. Může za to údajný zázrak, kdy otíráním očí svatoanenskou vodou byla uzdravena poloslepá žena dřevaře Tondla.
Tato informace se rychle roznesla po okolí a u pramene pod kapličkou přibývalo poutníků i nemocných. Opat pohledského kláštera Bohuslav Tureček a abatyše Kandida Marešová nechali kvůli množícím se zázrakům postavit v místě roku 1752 poustevnu.
„Šlo o jednopatrovou zděnou budovu se šindelovou střechou, umístěnou na ostrůvku odděleném od okolí vodním příkopem,“ popisují pohledské webové stránky. Do poustevny byl povolán mnich František Augustin Hertwig, jehož úkolem bylo zapisovat zázraky, které se u studánky udály. Do roku 1773 jich popsal 28.
Počet přicházejících poutníků rychle vzrůstal, šplhal do tisíců. Proto byl z milodarů postaven rokokový kostelík, v roce 1761 byl vysvěcen a roku 1766 obohacen o dva malé zvony. Poutní éra symbolicky končí roku 1824 přestavbou kapličky u pramene na větší kapli, zájem poutníků však ani v posledních letech neopadá.
