„Lázně a klimatická léčebná stanice v romantické krajině východních Čech poskytuje i rozkošný letní pobyt. Lázeňská budova dle rady pánů lékařů zařízena,“ popisoval v roce 1892 lázně v Petrkově u Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu tamní reklamní adresář.
Petrkovská léčivá voda prý pomáhala „při nádoru a záhadi v životě, zbylnosti jater a sleziny, žloutence a hypochondrii, při zaslimování i osutinách provleklých“, jak pravil v textu majitel lázní V. Dellert.
Byť přitom používal výrazů nyní už budících úsměv, i dnes je zřejmé, že petrkovské lázně měly podloženou pověst místa, jež uzdravuje.
Lázně byly uzavřeny po převratu v únoru 1948 a v provozu zůstala pod křídly státní Jednoty jen restaurace. I ta je už řadu let mimo provoz. Na chátrající lázeňské budově dává tušit někdejší slávu jen zdobená fasáda.
Stav budovy je havarijní, ale neřešíme to, říká majitelka
„Stav budovy je havarijní, zatím s ní nemáme žádný záměr a neřešíme to, je to běh na dlouhou trať,“ řekla Marie Zgarbová, která je majitelkou areálu coby potomek posledních vlastníků spolu s manželem Petrem Zgarbou, ministrem zemědělství ve vládě Jiřího Paroubka.
Odhadnout budoucnost někdejších lázní není možné. „Myslím, že se tam nic neděje, vlastníci asi nemají zájem,“ míní Jiří Kunc, starosta Lípy, jejíž je Petrkov součástí.
Zájemci si proto mohou někdejší lázně prohlédnout jen zpovzdálí - padesát metrů od budovy je jedno ze zastavení stezky Bohuslava Reynka, který v Petrkově žil.
Ve své době jezdil na trase Německý Brod - lázně Petrkov dokonce i autobus, pohlednice s vyobrazením lázní vydával věhlasný vydavatel Karel Swidernoch v daleké Vídni.
První lázeňské budovy zde byly postaveny v roce 1729 poté, co tady augustiniánský mnich Aloisius hledal a našel zřídlo léčivé vody, o kterém slyšel pověsti. Nakonec objevil kýžený pramen v údolí u Petrkova, kde vytékala voda ze šachty z časů stříbrného dolování. Aloisius si koupelemi v prameni vyléčil revmatismus, stejně jako se zde pak zbavil oteklosti nohou i další augustinián Bohuslav.
V roce 1730 zde postavili kapli, k místu začala proudit procesí nemocných. Po roce 1748 po ukončení takzvané války o dědictví rakouské si zde prý léčilo svá zranění na tři tisíce vojáků. První vědecký rozbor vody provedl v roce 1747 Johan Rudolph Lodgmann von Auen, fyzik z Čáslavi. Potvrdil, že voda je léčivá.
Lázně v první polovině 19. století vlastnil i první český cirkusák
Dalším lékařem, jenž podnítil slávu petrkovských lázní, byl poté v roce 1775 hlavní lékař a epidemiolog tehdejšího Jihlavského kraje Johann Baptist Michael Edler von Sagar, který se předtím podobně věnoval i léčivému prameni v Dobré Vodě u Pozďátek.
„Kolem roku 1830 vlastnil lázně první český cirkusák Eman Beránek. Správce mu tady dělal jeho švagr, voltižér Ignác Pecivál, známý i z románu Aloise Jiráska,“ napsal o petrkovských lázních ledečský publicista František Pleva. V té době už dávno byla na místě novodobá lázeňská budova. Sloužila až do ničivého požáru v roce 1890.
Po něm byl u léčivého pramene vystavěn nový lázeňský dům s hostincem se čtyřmi sloupy v průčelí, který je tu dodnes. Za první světové války tu byli nuceně ubytováni vystěhovalci z Haliče, po roce 1939 se zde usadili němečtí vojáci, které později vystřídala Rudá armáda.
Po znárodnění lázně přešly pod spotřební družstvo Jednota. Ale to už byla i přes polistopadové restituce potomkům původních vlastníků jen smutná tečka.
