Lázeňský dům TerraObjekt pochází z přelomu 19. století a je zapsán na seznamu kulturních památek. Původně sloužil jako lázeňský hotel, po druhé světové válce budova v centru horského střediska přešla do majetku města a byly zde byty. Po listopadové revoluci Terru získal soukromník a nějaký čas zde nepříliš úspěšně provozoval hotel. Od roku 1995 objekt naproti kolonádě opět vlastní státní lázně. |
„Od roku 1995 se do Terry kromě přístavby vůbec neinvestovalo, interiér už neodpovídal požadavkům lázeňského hotelu,“ řekl ředitel krkonošských lázní Rudolf Bubla.
Kapacita hotelu se po rekonstrukci snížila ze 70 na 57 lůžek. Jsou tu jedno a dvoulůžkové pokoje s koupelnami. V některých pokojích jsou variabilní posuvná lůžka, nové jsou dva pokoje pro vozíčkáře s upravenými koupelnami. Ve čtvrtém podlaží se nacházejí dvě apartmá, jejichž pokoje lze propojit.
Ve všech ubytovacích jednotkách stavaři vyměnili dveře, nově jsou s bezkontaktními zámky, a zřídili sprchové kouty.
„Nové rozvody vody jsou nyní vybaveny nejmodernějším zařízením proti vzniku patogenních mikroorganismů legionelly, instalovali jsme zařízení výměníkové stanice, jehož systém měření a regulace má nově v pravidelných intervalech regulovat rozvody teplé vody,“ vysvětlil manažer technického úseku lázní Petr Janovec.
První klienti se do hotelu nastěhovali v neděli. Kromě lázeňských hostů, kteří chodí na léčebné procedury, bude Terra především v zimě sloužit také návštěvníkům horského střediska. O rekonstrukci interiérů vedení lázní rozhodlo v loňském roce. Původně vybraná dodavatelská firma však skončila v insolvenci a rozdělanou stavbu musela dokončit jiná.
„Projekt díky tomu nabral několikaměsíční zpoždění,“ upozornil Bubla. Klienti, kteří do Terry v minulosti jezdili, pokoje po zásadní přestavbě ani nepoznají.
„Jsem překvapený, jak se to změnilo. Je to jako den a noc. Vozíčkářské pokoje jsou dělané s rozmyslem,“ zhodnotil Michal Šimůnek, předseda Společnosti C-M-T, která hájí zájmy pacientů trpících dědičnou chorobou Charcot-Marie-Tooth. Do krkonošských lázní pravidelně jezdí už 20 let.
V blízké době by se stavaři měli do Terry vrátit. Lázně plánují další úpravy, modernizaci vyžaduje první podlaží, v němž je restaurační blok. Podnik také výhledově uvažuje o vybudování parkovacích míst před hotelem.
Rekonstrukce stála 29 milionů korun, celou částku lázně zaplatily z vlastních zdrojů. Není to přitom tak dlouho, kdy bojovaly o holé přežití a měly peníze sotva na provoz.
První splněný úkol
Krize českého lázeňství způsobená změnou indikačního seznamu a úbytkem klientů skončila teprve v roce 2013. Oprava Terry je od té doby největším investičním projektem. Do černých čísel se hospodaření lázní dostalo až v loňském roce.
Opravený lázeňský hotel Terra v Janských Lázních.
„Je to znamení toho, že si lázně začínají vytvářet zdroje, aby mohly investovat do projektů, jako je modernizace Terry. Změnilo se klima a vnímání lázeňské péče jako takové. Do lázní znovu přijíždějí klienti a zdravotní pojišťovny do této péče investují,“ komentoval změnu ředitel Rudolf Bubla.
V příštím roce chce podle něj státní podnik investovat 35 milionů korun. Dílčí rekonstrukce čeká také lůžkovou část dětské léčebny Vesna. Janské Lázně disponují ubytovací kapacitou okolo 800 lůžek, právě do zázemí pro klienty se v předchozích letech investovalo minimálně.
„Lázně se proslavily velmi kvalitní léčbou, v oblasti ubytovacích kapacit však máme určité dluhy z minulosti. Rekonstrukce Terry je naším prvním splněným úkolem, abychom našim klientům mohli poskytovat také velmi kvalitní ubytování,“ dodal Bubla.
Zásadní rekonstrukci potřebuje i Janský Dvůr nacházející se nedaleko Terry. Drobnější úpravy v jednotkách milionů korun, které mají přispět ke zkultivování ubytovacího komplexu, chtějí lázně začít realizovat už letos v zimě.
