Mayová vystoupila na jednodenním summitu věnovaném výhradně řešení migrační krize. V krátkém projevu zaujala překvapivě tvrdé stanovisko při řešení uprchlické krize.
Prchají jen silní migranti, pomáhejme raději v zemích původu, řekl Zaorálek |
„Měli bychom si vyjasnit, že státy mají právo ochraňovat své hranice i občany. A mají také povinnost hranice kontrolovat kvůli zredukování proudu nelegální přistěhovalců a zastavení nekontrolované migrace. Musíme jim v tom pomoct,“ míní britská premiérka.
Ve svém projevu připustila, že uprchlická krize byla klíčovým faktorem při hlasování Britů o vystoupení z EU, připomíná server The Independent. „Z kontrolované, legální a bezpečné migrace může prosperovat naše ekonomika. Současná nekontrolovaná migrace však není v zájmu uprchlíků, kteří jsou na cestě vystavováni nebezpečí. Není ani v zájmu zemí, ze kterých pochází, přes které cestují ani států, kam směřují,“ myslí si Mayová.
Pomoc v prvních bezpečných zemích
Navrhovaný bodový systém pro udělování azylů, který ještě před referendem prosazoval lídr kampaně za brexit a nynější ministr zahraničí Boris Johnson, Mayová už před několika týdny odmítla (více o systému zde). Základem pro zvládnutí krize je podle ní to, aby uprchlíci zažádali o azyl v první bezpečné zemi. Mayová si myslí, že OSN by měla na takovém mechanismu trvat.
Ze současného postupu podle ní profitují kriminální živly. „Ohrožuje to lidi a snižuje to naději na to, že se jednou vrátí do svých vlastí. Musíme udělat všechno proto, abychom podpořili první bezpečné země (...). Jde o přístup, který nyní funguje v Libanonu, Jordánsku a Turecku,“ vysvětlila Mayová. Jmenovala země, kde se v současnosti nachází miliony uprchlíků, kteří zde žijí v provizorních táborech, jakým je například jordánské Zátarí (reportáž z tábora si můžete přečíst zde).
Mayová také vyzvala k lepšímu třídění uprchlíků při vyřizování žádostí o azyl. „Musíme lépe rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými migranty. Pokud se nám to nepodaří, tak jen podpoříme více lidí, aby své životy dali všanc zločincům,“ popsala britská premiérka.
Newyorská deklarace
Výstupem jednodenního summitu, na kterém vystoupila i Mayová, byl podpis takzvané Newyorské deklarace pro migranty a uprchlíky. V deklaraci se státy mimo jiné zavazují zahájit jednání o uspořádání mezinárodní konference k uzavření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v roce 2018. Rovněž slibují vyjednat směrnici o přístupu k migrantům ve zranitelném postavení. Do roku 2018 hodlají také dosáhnout dohody o spravedlivějším sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům.
„Dnešní summit je průlomem v našem společném úsilí reagovat na výzvy lidské mobility,“ reagoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Díky přijetí Newyorské deklarace bude podle něj „více dětí chodit do školy, více pracovníků bude moci legálně hledat práci v zahraničí a nebudou tak vystaveni libovůli pašeráků“. „Více lidí si bude moci vybrat, jestli se po ukončení konfliktů a vytvoření bezpečného prostředí vrátí domů,“ uvedl Pan Ki-mun.
VIDEO: Před londýnským parlamentem vyrostl hřbitov ze záchranných vest |
Předseda Valného shromáždění Peter Thomson řekl, že na základě závazků států bude podporovat další proces k vytvoření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálního paktu o uprchlících a že bude na členské státy naléhat, aby si udržely ty nejvyšší ambice při řešení současné situace. „Osudy milionů uprchlíků a migrantů závisí na nás,“ upozornil.
V souvislosti s požadavkem deklarace zahájil generální tajemník globální kampaň pod názvem „Společně: respekt, bezpečí a důstojnost pro všechny“, která je reakcí na vzrůstající xenofobii. Lídry států vyzval, aby kampaň podpořili a společně se zasadili za práva a důstojnost všech, které okolnosti donutily opustit domov a hledat štěstí jinde.
Summit se odehrál jen pár hodin před zahájením 71. zasedání Valného shromáždění OSN. Za Českou republiku se ho zúčastní prezident Miloš Zeman a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
